prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Vědecké důkazy o přínosu chůze
Důkazy, které vědci potřebují k tomu, aby mohli doporučit nějaký lék nebo metodu, vyžadují náročné ověřování na poměrně velkých souborech lidí. Nelze tedy zkrátka říci, že to či ono prostě funguje, protože Františkovi, co bydlí na rohu ulice, to udělalo moc dobře…. Jaké tedy máme důkazy, že chůze skutečně prospěšná je (vždyť přeci Františkovi posledně moc dobře neudělala, neb si cestou z hospody vymkl kotník)?
Vlivem sportu a chůze na prognózu se zabývalo obrovské množství studií. Přehledně je pro nás zpracovali vědci z University College of London formou tzv. metaanalýzy (Br J Sports Med 2008;42:238-243). V roce 2007 pečlivě prostudovali tehdy dostupnou literaturu, která pojednává o fyzické aktivitě, chůzi a kardiovaskulárním riziku a úmrtnosti. Nalezli celkem 4259 článků, které postupně třídili podle jejich obsahu, kvality a informací nutných ke statistickému zpracování. Nakonec našli 18 velkých, prospektivních studií, ve kterých byl specificky sledován vliv chůze na osud nemocných stran výskytu kardiovaskulárních komplikací (infarktů, nutnosti ošetření věnčitých tepen srdce, mozkových příhod atd.) a s ohledem na riziko smrti jako takové. Tyto studie zahrnuly dohromady 459 833 jedinců, kteří byli sledováni v průměru 11,3 roku a během té doby u nich vzniklo 19 249 případů výše zmíněných onemocnění nebo úmrtí.
Účastníci těchto studií byli rozděleni do kategorií podle vzdálenosti, kterou ušli za týden, a podle tempa. Kritéria se sice mezi studiemi lišila, autoři však sumarizovali, že intenzivně chodící skupina se chůzi věnovala nejméně 5,2 hodiny týdně a ušla více než 17,2 km týdně. Rychlá chůze byla definována rychlostí nad 4,8 km/h, střední jako 3,2-4,6 km/h.
Porovnání mezi „intenzivními chodci“ a nejméně chodícími účastníky studie ukázalo, že chůze snížila riziko kardiovaskulární nemocnosti průměrně o 31% a riziko celkové úmrtnosti o 32%.
Autoři také zkoumali, jak se projevuje efekt chůze u méně chodících (kolem 3 hodin týdně nebo 9,8 km týdně). I zde byl efekt prokazatelný, i když redukce KV příhod byla jen 16% a celkové úmrtnosti jen 20%.
Celkově tedy lze říci, že existuje efekt mezi dávkou (ušlou vzdáleností / dobou chůze) a efektem (snížením KV příhod a rizika smrti). Mezi muži a ženami pak nebylo v přínosnosti chůze rozdílu.
Zajímavé je, že rychlá chůze měla celkově větší dopad než velký objem pomalejším tempem. Rychle chodící jedinci měli riziko sníženo prakticky o polovinu, zatímco velký objem pomalým tempem pouze o čtvrtinu.
Autoři tedy uzavírají, že:
- chůze vede k jednoznačnému snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí jako takového, a to jak u mužů, tak u žen
- přínos je patrný i u méně chodících, již od 3 hodin / cca 10 km za týden, středním tempem
- větší aktivita vede k významně většímu dopadu na nemocnost i úmrtnost
- většího efektu lze dosáhnout rychlou chůzí.
Foto © Giuseppe Malara | Dreamstime.com
Předsevzetí: 4000 km za rok
Chůzi provozuji, myšleno velmi aktivně, třináctý měsíc. Začínal jsem na 103 kilogramech váhy při 180 centimetrech výšky ve věku 52 let. Po roce chození jsem o 13 kilo lehčí, velmi dobře se cítím, zlepšil se mi tlak a jsem ve formě.
Zásoba energie na celodenní výlet
Esenciální pro to, aby vaše tělo vůbec fungovalo, je vedle vody a kyslíku také energie. Tuto energii měříme v kilokaloriích, o nichž ale často hovoříme jen jako o kaloriích. Pochopitelně, čím jste aktivnější, tím více kalorií spálíte. Stravování při dlouhodobějším výdeji energie ale není tak jednoduché ...
Kde vzít energii na procházku
Pokud vyrážíte na celodenní výlet, určitě předem zauvažujete, jakou svačinu přibalit do batohu. Když se ale chystáte na krátkou vycházku, příliš pozornosti jídlu nejspíš nevěnujete. Přesto jsou některé potraviny na krátké trasy vhodnější než jiné. Které to jsou? Odpověď je stručná a jednoduchá – cukr.
Chůze a poruchy erekce
Až 75 procent pacientů, kteří se léčí se srdcem, pocítilo na vlastní kůži také erektilní dysfunkci. Mezi rizikové faktory ED patří navíc vedle ischemických chorob srdečních a tepen dolních končetin také cukrovka, vysoký tlak, kouření nebo obezita. Pár jasných signálů k zauvažování nad změnou životního stylu, co říkáte? Pokud se k němu odhodláte, nejenže prospějete svému tělu celkově, ale možná taky zlepšíte svůj sexuální život...
Motivace: Hubnutí po porodu
O svou zkušenost s chůzí a shazováním poporodních kil se s námi podělila čtenářka Jana Procházková.
V rytmu a v kondici
Hudba je nedílnou součástí našich životů napříč obdobími a žánry. Pro mnoho lidí znamená inspiraci v práci a tvorbě. Jejího rytmu využívají i mnohé sporty – aerobik, spinning jogging. Musíte vnímat tóny a následovat rytmus. A není to samoúčelné.
Svačte promyšleně, mlsejte zdravě
Po dobrém obědě, nacpaní k prasknutí, si svých 6000 kroků asi moc neužijete. Na začátku cesty ale můžete udělat i větší přešlap, totiž vyrazit s prázdným žaludkem. Kručení v břiše přitom není dobrým předpokladem pro zvládnutí jakékoli fyzické aktivity. I když nejste zvyklí pravidelně snídat či svačit, nějaké to „palivo“ svému tělu dopřát musíte, chcete-li si zajistit alespoň minimální výdrž.
Když chůze bolí a není to únavou ....
Hodně z nás má tu smůlu, že si buď díky rizikovým faktorům zděděným po rodičích, nebo svým poněkud nezřízeným životním stylem dospěje k tzv. ischemické chorobě dolních končetin. Jde v podstatě o zanesení tepen dolních končetin aterosklerózou. Laicky bychom to mohli přirovnat k zanášení vodovodních trubek vodovodním kamenem.
Má smysl chodit z kopce?
Přiznejme si, že ve většině z nás je obecně zakořeněná nedůvěra, že chůze jako taková může mít nějaký zásadní přínos pro naše zdraví. Předsudek vysokého výkonu (který je ovšem produktem výkonově orientované společnosti ...
