Slovníček

 

S částečným využitím publikace Vokurka M, Hugo J, Praktický slovník medicíny, 10. vyd. Maxdorf Praha 2011. Copyright (C) Maxdorf

abraze – mechanické narušování povrchu tělesa a odstraňování jeho hmoty v podobě malých částic (odíráním, broušením, vzájemným třením dvou povrchů)

absces – chorobná dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem. Může vzniknout v jakémkoli orgánu, způsobuje jeho poškození a místní příznaky (okolní otok, útlak apod.) a vyvolává i celkové příznaky chronického zánětu (horečku, hubnutí, nechutenství, anemii aj.). Tvoří se buď přímo (místní vniknutí infekce při poranění, lékařském zákroku, v důsledku postupujícího zánětu apod.) nebo metastaticky. Může být i mnohočetný. Obvykle  je nutné chirurgické řešení, drenáž; dále léčba antibiotiky

abstinence – zdrženlivost, střídmost, obv. ve smyslu zdržení se alkoholu, popř. pohlavního života

abúzus – nadměrné užívání, zneužívání, nejčastěji  nadužívání drog nebo také jejich užívání v nevhodnou dobu (práce, těhotenství). Může jít o stav jednorázový, málo častý, či trvalý, pravidelný. Kromě drog v běžném slova smyslu se týká i alkoholu, kofeinu, tabáku, některých léků aj.

adekvátní – přiměřený, odpovídající

adolescence – období dospívání od puberty do dospělosti, zhruba odpovídající době studia na střední škole

aerobik – kondiční cvičení většinou za doprovodu hudby, ovlivňuje funkci pohybového ústrojí, pozitivně stimuluje  nervovou soustavu

aerobní aktivita – aktivita probíhající za přítomnosti kyslíku

afta – drobný bolestivý vřídek v dutině ústní. Je většinou bělavý s okolním zarudnutím, někdy provázený zduřením podčelistních mízních uzlin. Vzniká obvykle ojediněle, některé osoby trpí častějším výskytem

agorafobie – strach z otevřených prostranství, z opuštění domova, z davů, z cestování hromadným dopravním prostředkem apod. Má charakter fobické úzkostné poruchy provázené panickou atakou s příznaky bušení srdce, třesem, pocením, obtížným dýcháním, nevolností, závratěmi, strachem ze ztráty vědomí a ze smrti aj.

Achillova šlacha – šlacha trojhlavého svalu lýtkového, která se upíná na kost patní. Řecký mytologický  hrdina Achilles byl zranitelný pouze v tomto místě

akcentovat – zdůrazňovat

alergie – nepřiměřená reakce organismu na určitou běžně se vyskytující látku – alergen (pyl, prach, peří, srst, některé potraviny či léky aj.)

alkohol – v medicíně i v běžném životě název pro ethylalkohol, ethanol, nejznámější z řady alkoholů organických sloučenin obsahujících hydroxylovou skupinu OH. Je podstatou alkoholických lihových nápojů, které se získávají kvašením cukrů. Má výrazný účinek na centrální nervový systém, vyvolává euforii, ale současně porušuje některé funkce – zhoršuje koordinaci pohybů, zpomaluje reakce a ve velkých dávkách může způsobit i silný útlum. Rychle a dobře se vstřebává ze zažívacího traktu a metabolizuje v játrech. K dalším účinkům alkoholu patří rozšiřování cév, které vede ke zvýšení ztráty tepla z těla. Hladina koncentrace alkoholu v krvi se udává v promilích. Požití větší dávky vede k opilosti, dlouhodobé zneužívání vede k alkoholismu s řadou závažných důsledků

anabolický – vytvářející složitější a větší celky

angína – akutní zánět krčních mandlí. Vede k jejich zduření a bolestivosti, která ztěžuje polykání, v těžkých případech může vést až k dušení. Angínu vyvolávají některé mikroorganismy, např. streptokoky. Z virových angín je častá infekční mononukleóza. U streptokokové angíny je nutné podávat antibiotika, protože bez léčení může dojít až k zánětu ledvin

angina pectoris – onemocnění srdce – forma ischemické srdeční choroby, projevující se bolestí na hrudi. U klasické anginy pectoris je bolest vyvolána fyzickou námahou rychlá chůze, chůze do schodů, pohlavní styk či rozrušením. Někdy vyzařuje do ramen nebo čelistí. Postižený se musí zastavit a čekat, až bolest pomine. Ústup bolesti lze urychlit podáním nitroglycerinu. Nitráty i jiné léky se užívají i preventivně, čímž se sníží četnost záchvatů. Nezmizí-li bolest po nitroglycerinu a trvá-li déle než dvacet minut, je podezření na infarkt myokardu. V diagnóze se uplatňuje EKG, které však v klidu může být zcela normální. Proto existují tzv. zátěžové testy, které mohou chorobu odhalit vyšetřením EKG při kontrolovaném zatížení

antibiotika – látky, které zastavují růst mikroorganismů, zejm. bakterií nebo tyto organismy přímo ničí. Jsou většinou připravovány synteticky. Antibiotika se dělí na skupiny podle chemického složení a účinku na bakterie. Podávání antibiotik se řídí určitými pravidly. Musí se užívat pravidelně, v určených časových intervalech a po určitou dobu. Při nedodržení pravidel užívání hrozí riziko vzniku odolnosti mikroorganismů vůči antibiotikům

antioxidační – působící proti oxidaci, proti kyslíkovým radikálům. Antioxidační působení mají některé vitaminy C, E, beta karoten či stopové prvky, např. selen

apetence – chuť, obvykle ve smyslu sexuální

argument – snaha přesvědčit někoho pomocí faktů a důkazů za účelem přijetí určité skutečnosti

artérie – tepna. Céva, která vede krev od srdce, a to zejména ve velkém oběhu pod vysokým tlakem. Tomu odpovídá její stavba – silná svalová vrstva ve stěně. Tepny ve velkém oběhu vycházejí z aorty, vedou okysličenou krev a umožňují tak výživu orgánů. Plicní tepna (a. pulmonalis) vede neokysličenou krev pod podstatně nižším tlakem do plic.

artróza – nezánětlivé onemocnění kloubů, pro něž je typické zánik kloubní chrupavky.  Příčina není známa, vliv má přetěžování kloubů, prodělaná kloubní onemocnění, vrozené vady např. kyčlí aj. Zničení chrupavky omezuje funkci kloubu. Objevují se bolesti, které se vystupňují, dojde-li k druhotnému postižení okolních tkání. V tomto případě kloub může být zarudlý, teplejší, může se vněm zmnožit tekutina a je omezena hybnost. Nejčastěji je postižen kyčelní kloub, koleno, klouby páteře, drobné klouby rukou. Velké bolesti se tlumí antirevmatiky, důležitá je i přiměřená rehabilitace

ateroskleróza – onemocnění tepen „kornatění“, při němž se v jejich stěnách ukládají tukové látky a druhotně vápník. Tepna je takto poškozována, ztrácí pružnost a dochází k jejímu postupnému zužování až uzávěru s následnou ischemií příslušné části organismu. Nejnápadnější jsou tyto změny na věnčitých tepnách srdce a tepnách dolních končetin. Mimoto mohou být postiženy i další orgány. Je nejčastější příčinou infarktu myokardu
a cévních mozkových příhod. Léčba již vyvinutých změn na tepnách je možná pomocí některých invazivních zákroků např. bypass. K rizikovým faktorům vzniku patří zejm. vysoká hladina krevních tuků zejm. cholesterolu, hypertenze, kouření, obezita, diabetes, stres, nedostatek pohybu.

axiální skelet – osová část kostry, tj. lebka, páteř a pánev. Někdy se k axiálnímu skeletu řadí také hrudník. Pojem se pak užívá jako protiklad ke kostře končetin

bakalář (zkr. Bc.) – nejnižší akademický titul získaný studiem na vysoké škole, po tříletém prezenčním či distančním studiu. V některých případech je udělován automaticky po příslušné části studia a umožňuje pokračovat ve studiu magisterském (někdy i na jiné fakultě).

bariatrická chirurgie – chirurgie provádějící výkony v léčbě obezity, např. bandáže žaludku, gastrický bypass aj.

beckhend – je jedním ze dvou základních tenisových úderů, pro hráče hrajícího pravou rukou je to úder hraný na levé straně těla se hřbetem ruky obrácené k síti

bílkovina – proteiny; makromolekulární látka tvořená řetězcem aminokyselin, kterých může být v jedné molekule až několik tisíc. Bílkoviny mají velký význam ve stavbě organismu
i buněk, v metabolismu, v obranyschopnosti, v krvi, v činnosti svalů, transportu látek atd. Také některé hormony jsou bílkovinné povahy. Bílkoviny se tvoří v každé buňce proteosyntézou. Bílkoviny jsou základní složkou potravy, aminokyseliny získané jejich trávením slouží tělu jako zdroj pro tvorbu vlastních bílkovin

bluetooth – technologie sloužící k bezdrátovému propojení a výměně dat mezi např. mobilní telefon, PDA, bezdrátová sluchátka na krátkou vzdálenost (až 100 m)

brainwashing – „vymývání mozku“; snaha změnit názor jednoho či více jedinců ve vlastní prospěch. Ovlivňování se může týkat např. politických, náboženských nebo finančních témat

cévní mozková příhoda (zkr. CMP) – postižení určitého okrsku mozkové tkáně na podkladu poruchy, tj. jejich neprůchodnosti s následnou ischemií (mozkový infarkt) nebo poruchy celistvosti cévní stěny s následným krvácením do mozkové tkáně (mozkové krvácení). Projevy kromě bolesti hlavy sahají od dočasných poruch hybnosti a řeči až po bezvědomí, ochrnutí a smrt.

civilizační – související se stylem života a životosprávou moderní společnosti

cukrovka – onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností. Postihuje až pětinu obyvatelstva. Cukrovka se dělí na dva hlavní typy. 1. typ vzniká častěji v mládí, má značný sklon k těžkým akutním komplikacím včetně kómatu. Nezbytné je podávání inzulinu, jehož je při tomto typu cukrovky v těle naprostý nedostatek. 2. typ vzniká spíše u starších, mnohdy obézních pacientů. Je spojen s neschopností reakce člověka na inzulín. Závažným problémem jsou komplikace diabetu. Akutní komplikací je diabetické kóma, v něž může vyústit ve zvýšené hodnoty krevního cukru v krvi (hyperglykemii). K chronickým komplikacím patří poškození ledvin, poškození oční sítnice, urychlení aterosklerózy, poškození drobných cév s nebezpečím nekrózy okrajových částí dolních končetin tzv. diabetická noha. Léčba cukrovky zahrnuje dietu na omezení cukrů, pravidelný příjem potravy v určitých časových intervalech, podávání inzulinu aj.

dálkový pochod – populární forma organizované pěší turistiky. U nás  vznikla v polovině šedesátých let minulého  století jako extrémní sport, později zpopularizovala především akcí „Praha – Prčice“ a postupně se rozšířila i o kratší, rekreační formy. Za dálkový se považuje pochod, který měří 50 km a více v rámci jednoho dne.

daltonismus– druh geneticky podmíněné barvosleposti s postižením vnímání obvykle červené či zelené barvy

DASH – angl. zkr. dietary approaches to stop hypertension (dietní postupy k zastavení hypertenze). Dietní opatření doporučovaná několika odbornými americkými společnostmi k snížení tlaku krve. Účinkuje v poměrně krátké době, zejména u osob s mírnou hypertenzí. Je založena na dostatečném příjmu vláknin (celozrnných výrobků), ovoce, zeleniny, netučných mléčných výrobků, libového masa, drůbeže, ryb, ořechů v určitém počtu během dne a s ohledem na celkový energetický příjem. Má příznivý účinek i na inzulinovou rezistenci, která se s hypertenzí často pojí, zlepšuje účinek léků atd.

deformace – změna tvaru působením síly, může být vratná i nevratná, záleží na struktuře látky

déjà vu – iluze viděného. Druh iluze, při níž je nová situace klamně vnímána jako opakování situace již viděné. Při pohledu na neznámou osobu, krajinu či věc vzniká pocit, že viděný objekt byl již viděn. Takový prožitek zažije alespoň jednou za život téměř každý člověk, např. při únavě.

délka kroku – průměrná délka kroku se rovná přibližně 42 % vaší výšky. Je však třeba mít vždy na paměti, že jde jen o průměrná čísla, skutečná délka kroku se může lišit až o několik centimetrů. U téhož jedince závisí délka kroku také na věku, rychlosti chůze, hmotnosti případného zavazadla, ale také na náladě a duševním rozpoložení.

děloha – vnitřní pohlavní orgán ženy sloužící k uložení a dalšímu vývoji lidského zárodku. Tomuto účelu je přizpůsobena stavba dělohy, která se dělí na dvě hlavní části – hrdlo děložní a děložní tělo. Stěna dělohy se skládá ze tří vrstev – sliznice, silné hladké svaloviny a zevní vrstvy, která je tvořena částečně pobřišnicí a částečně okolním vazivem. V horní části do dělohy ústí dva vejcovody. Celá děloha se výrazně zvětšuje během těhotenství

deprese – duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem. Může být součástí neurózy, psychopatie nebo reakcí na závažnou událost. Těžké deprese mohou být provázeny bludy, nemocný se obviňuje často z absurdních vin apod., vedoucími někdy až k sebevraždě. Obecně se deprese vyznačuje smutnou depresivní náladou, ztrátou zájmů, poruchami spánku, poklesem energie, sníženou sebedůvěrou, výčitkami vůči vlastní osobě, poruchami chuti k jídlu apod. Postižený často trpí tělesnými obtížemi jako je zácpa, nechutenství, ranní nespavostí atd. V léčbě se používají antidepresiva, někdy též elektrošoky, význam má i psychoterapie

diabetolog – odborník zabývající se výzkumem, diagnózou a léčbou cukrovky

dieta – způsob výživy, složení potravy tvořící základ stravování, zejm. se zřetelem na její působení na lidské zdraví. Vyvážená dieta musí zajišťovat kromě dostatečného energetického obsahu přiměřené složení živin bílkovin, tuků, cukrů a mít i dostatečné množství vitaminů, stopových prvků a vlákniny. Obsah jednotlivých látek je možné měnit se zřetelem k příslušné chorobě. U onemocnění cév a srdce je nutné omezovat živočišné tuky, u cukrovky je třeba přísně řídit příjem cukrů. Zácpě lze předejít dostatečným příjmem vláknin apod.

dietní chyba – narušení vhodného způsobu stravování – např. konzumací nadměrného množství jídla, jeho nevhodným složením, požitím či kombinací jídel, která nemocný s ohledem na svůj zdravotní stav nemá konzumovat

eczema atopicum – atopický ekzém. Svědivé kožní onemocnění podmíněné atopickou diatézou s výrazným podílem dědičnosti. Konstitučně bývá přítomna suchá, chladná, olupující se kůže, suché vlasy a bílý dermografismus. V zásadě existují tři formy, které se mohou nebo nemusí všechny během života u postiženého vyskytovat. Kojenecká forma, děrská forma a dospělá.

edém (oedema) – otok. Nadměrné hromadění tekutiny v buňkách, tkáních a orgánech. Může se projevit jejich zvětšením a poruchou funkce. E. vzniká nejčastěji  jako důsledek zvýšeného úniku a hromadění tekutiny v intersticiálním prostoru. Tvorba edému  je ovlivněna hydrostatickým tlakem (např. polohou těla) a schopností dané tkáně pojmout tekutinu

efedrin – přirozený alkaloid užívaný jako léčivo. Rozšiřuje průdušky, zrychluje srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, působí povzbudivě na činnost mozku. Zejm. v minulosti se užíval jako antiastmatikum. Pro euforizující účinek je někdy zneužíván. Předávkování může způsobit těžké srdeční poruchy. Obsažený v rostlině Ephedra vulgaris

effervescens –šumivý, kypící. Označení léků užívaných po rozpuštění ve vodě, kde vytvoří pěnivý, mnohdy ochucený roztok

energie – fyzikální veličina definovaná jako schopnost fyz. soustavy vykonávat práci. Je mírou různých forem pohybu hmoty ve všech jejích přeměnách energie tepelná, chemická, mechanická, jaderná atd. Organismus vydává energii ve formě chemické, mechanické svalová práce, pohyb a tepelné regulace tělesné teploty, avšak přijímá ji prakticky jen ve formě chemické z potravy, ze sacharidů, tuků a bílkovin. Zdrojem rychle použitelné energie jsou cukry. Hlavní zásobní formou je tuk, v nouzi tělo využívá i bílkovin, především ze svalstva. Základní jednotkou energie je joule

epidemie – výskyt nemoci nebo jiné události související se zdravím v populační skupině nebo regionu, jež přesahuje běžný výskyt daného jevu v takto definované skupině osob pro dané roční období. V minulosti byly velmi obávané např. epidemie moru. V současnosti jsou nejběžnější epidemie chřipky či jiných viróz

epidemiologické – viz epidemiologie – vědecký obor, který studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládnutí zdravotních problémů
erekce – ztopoření pohlavního údu, které je výrazem pohlavního vzrušení u muže a umožňuje zavedení penisu do pochvy. K podobnému jevu dochází u ženy na poštěváčku. Erekce se objevují i v noci během spánku

exponenciální – zvětšující se opakovaně o svůj násobek. Exponenciální růst je zpravidla vyšší než lineární

Fahrenheitova stupnice teploty – stupnice k měření teploty užívaná zejm. v anglosaských oblastech. Základním teplotním intervalem je rozdíl mezi teplotou chladicí směsi led-voda-chlorid amonný (0 °F = –17,78 °C) a teplotou lidského těla, pro niž Fahrenheit zvolil hodnotu 96

faloidin – toxický alkaloid obsažený v muchomůrce zelené (Amanita phalloides), popř. v muchomůrce jízlivé (Amanita virosa) způsobující těžkou otravu

faryngitida (pharyngitis) – zánět hltanu. Většinou součást zánětu horních cest dýchacích (virových, bakteriálních). Projevuje se bolestivostí v hrdle, zarudnutím, hlenovým povlakem. Existují i chronické formy zánětu jako následek častých zánětů akutních, zejména při současném působení dalších faktorů (snížená odolnost, vystavení dráždivým látkám)

flebotrombóza  – zánět hlubokých žil, nejčastěji na dolních končetinách nebo v pánvi spojený se vznikem krevní sraženiny (trombózy). Rizikové faktory trombózy jsou zpomalení toku krve, zvýšená koagulace, poškození cévní stěny. Klasicky se projevuje otokem končetiny s bolestivým napětím, lividním zbarvením a celkovými příznaky (teplotou, zrychlením srdeční činnosti).

forhend – je jedním ze dvou základních tenisových úderů; pravák zasahuje míček vpravo od těla, kdy proti němu směřuje dlaň ruky. Levák úder realizuje stejným způsobem na druhé straně

fruktóza – jednoduchý sacharid, obsažený v ovoci, medu a spolu s glukózou je základním sladidlem v naší potravě. Vysoký obsah fruktózy se nachází také v semenných váčcích

frustrace – zklamání, nemožnost dosáhnout uspokojení přání nebo potřeby. Dlouhodobý stav frustrace může mít zdravotní následky

fyzická aktivita – pohyb těla, který vede ke spalování energie, vykonávaný kosterním svalstvem

fyzická kondice – bývá definována jako soubor vlastností či parametrů, které lidé mají nebo je dosahují, vztahující se ke schopnosti vykonat určitou fyzickou aktivitu. Fyzické kondice se zpravidla dosahuje cvičením, správnou výživou a dostatkem spánku

fyziolog – člověk, zabývající se vědou studující funkci organismu a jednotlivých orgánů. Tzv. normální fyziologie se zabývá funkcemi zdravých orgánů, patologická fyziologie je studuje orgány během nemoci

galenika – léky připravované speciálními lékárnickými metodami, nikoliv chemickou cestou. Klasicky z látek rostlinného nebo živočišného původu, nověji i z látek syntetických. Patří sem nejrůznější sirupy, tinktury, nálevy, odvary, výtažky apod.

gangréna – nekróza tkáně druhotně změněná působením zevních faktorů jako je vysychání, hniloba nebo působením některých bakterií

gastritida – zánět žaludku. Akutní gastritida  vzniká většinou jako součást infekce nebo v důsledku dietní chyby. Často je spojena i se střevními projevy. Bývá značná nevolnost, zvracení, průjmy. Jde o běžné onemocnění, někdy se však za podobnými příznaky mohou skrývat závažnější stavy.

geocaching  – spojení sportu, pobytu v přírodě, hry a praktického použití technologií. Geocaching je turistická, navigační a trochu i internetová hra. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, které se v angličtině říká cache. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace. Ostatní potom tuto schránku pomocí navigačních přístrojů hledají. Geocaching má i výchovný efekt. Rodiče určitě ví, jak je někdy těžké vytáhnout ratolesti na výlet. Hrady, zámky, rozhledny a muzea v okolí se časem vyčerpají a z procházky na kopec dítě nebude zrovna nadšené. Ale jen do doby, než zjistí, že tam může najít poklad.

glukóza – hroznový cukr, škrobový cukr aj. Volně se nachází v rostlinách. Z hlediska lidského organismu jde o základní cukr, který mohou orgány využít k získání energie. Pro některé z nich, zejména mozek a červené krvinky, je glukóza zcela nezbytná a výrazný pokles jejího množství může vyvolat poruchu orgánů. Zdrojem glukózy v potravě je ovoce, med a složené cukry. Glukóza se v těle ukládá do zásoby v podobě glykogenu a při nedostatku energie se z něj uvolňuje a tělo může čerpat energii

glykogen – zásobní sacharid v lidském těle tvořený molekulami glukosy, která se štěpením může uvolnit k rychlému získání energie. Naopak v klidu po jídle se zásoby glykogenu obnovují. Vyskytuje se v játrech, ve svalech a jeho zásoby vystačí jen na několik hodin fyzické činnosti

halucinace – falešný vjem něčeho, co neexistuje. Může jít o vjemy zrakové (od jednoduchých záblesků až po složité scény), čichové, chuťové, tělové, útrobní apod. V psychiatrii jsou nejvýznamnější halucinace sluchové („hlasy“, které nemocným radí, varují je apod.). V některých případech postižený rozpozná, že nejde o skutečnost (pseudohalucinace), u většiny psychiatrických onemocnění (psychóz) je však pacient o jejich skutečné existenci nezvratně přesvědčen a může se jimi i řídit

hedonismus – antický etický směr, podle něhož má být slast považována za nejvyšší dobro a cíl života. Snaží se redukovat morální požadavky na úsilí o požitek.

hematologie – nauka o krvi. Zabývá se výzkumem, diagnózou a léčbou krevních onemocnění např. anemie, leukemie, krvácivé poruchy

hydratace – zavádění vody do organismu

hyperhidróza – nadměrné pocení. Může provázet některé nemoci (běžné virózy, tuberkulózu, Hodgkinovu nemoc, akutní srdeční infarkt, hypoglykemii aj.), často se vyskytuje samostatně v omezených okrscích kůže, predilekčními místy jsou zejm. axily, dlaně, plosky či bederní krajina

hysterie – psychický stav, pro který je charakteristická výrazná a nestabilní emotivita (citlivost), sklon k primitivním reakcím, pocity životního neuspokojení. Nápadná je snaha o předvádění duševních stavů pro okolí, projevující se v nejvýraznější formě jako hysterický záchvat (třes, zmítání, křeče, zrychlené dýchání, některé poruchy vědomí, někdy až vyklenutí celého těla do oblouku, pády  – na rozdíl od jiných záchvatů je však tento určen divákům)

chronická nemoc – chronická onemocnění probíhají méně prudce než akutní, jejich příznaky jsou však přítomny více méně trvale. Někdy mohou být příznaky sotva patrné, jindy se naopak prudce zhorší. Jejich trvalé působení může poškozovat organismus a jeho orgány např. chronický zánět ledvin. Některá onemocnění mají chronický ráz od samého počátku, např. záněty kloubů (artritida), jiná se stávají chronickými po opakovaných nebo neléčených akutních nemocech např. chronický zánětu průdušek u kuřáka

chřipka – influenza. Nakažlivé virové onemocnění, které postihuje převážně dýchací cesty a má výrazné příznaky jako je horečka, bolesti svalů, kloubů, hlavy apod. Onemocnění se vyskytuje často v epidemiích, popř. pandemiích. Přenáší se obvykle kapénkovou nákazou a inkubace je poměrně krátká několik hodin až cca 3 dny. Onemocnění může být závažné u oslabených či jinak postižených jedinců, kardiaků, starých osob aj. Protože jde o virové onemocnění, neexistuje lék, který by působil přímo proti vyvolavateli

infarkt – odumření; nekróza tkáně, která vzniká uzávěrem přívodné tepny zásobující danou část orgánu krví. Uzávěr bývá způsoben nejčastěji uzavřením tepny (aterosklerózou), trombózou či embolií. Nedokrvení poškozuje tkáň a může vést až k jejímu odumření z nedostatku kyslíku a živin. Infarkt může postihnout nejrůznější orgány. Nejznámějšími jsou infarkty myokardu, plic, mozkový infarkt aj.

infarkt myokardu – akutní infarkt myokardu – odumření části srdečního svalu vzniklé přerušením krevního zásobení. Příčinou bývá uzavření některého úseku tepny. Onemocnění se klasicky projevuje silnou bolestí na hrudi, která někdy vyzařuje do ramena a paže zejm. vlevo, krku či břicha, úzkostí a pocením. V poslední době se jeho výskyt posunul do mladších věkových skupin zejm. u mužů s rizikovými faktory aterosklerózy. Při diagnóze infarktu se uplatňuje EKG. K řešení stavu tepen se nabízejí rekonstrukce krevní cévy (angioplastika), bypass, správná životospráva apod. Infarkt myokardu se zahojí vazivovou jizvou, která je méně hodnotná než vlastní svalovina

idiocie – těžká duševní zaostalost, nejtěžší stupeň oligofrenie. V nejlepším případě idioti dosahují mentální úrovně zhruba 2letého dítěte, kontrolují základní hygienické funkce, poznávají osobu

idiot savant – mentálně retardovaný jedinec s výjimečnými schopnostmi v určité velmi úzké oblasti, např. s mimořádnou pamětí, matematickým či uměleckým nadáním

ischemická choroba dolních končetin (zkr. ICHDK) – onemocnění tepen dolních končetin, při němž dochází k jejich postupnému zužování až úplnému uzávěru s následnou ischemií. Nejčastější příčinou je obliterující ateroskleróza. Velmi negativní vliv má zejm. kouření.

játra – největší žláza lidského těla, která se řadí k trávicímu ústrojí. Na játrech se rozlišuje větší pravý lalok a menší levý lalok. Játra mají v lidském organismu mnoho funkcí. Mají významnou úlohu v metabolismu cukrů např. uložení glukosy po jídle a její postupné uvolňování při nedostatku energie, zásoby glykogenu aj. Další významná funkce je odbourávání látek, které se do organismu dostanou vně (jedy, léky apod.) tak odbourávání látek vznikajících v těle (hormony apod.), dále odbourávání, tvorba a přeměna cholesterolu, uskladňování zásob vitamínů např. vitaminu B12 a vitaminů rozpustných v tucích. Jejich významné postavení mezi orgány podílejícími se na látkové výměně a trávení souvisí i s bohatě krevním zásobením

jogging – forma běhu či klusu ve volném tempu. Hlavní záměr je zlepšit fyzickou kondici s menší zátěží pro tělo než při rychlejším běhu

joule (J) – jednotka energie (práce,tepla); joule je práce, kterou vykoná stálá síla 1 newtonu působící po dráze 1 metru ve směru síly (kg.m2.s–2). Stará jednotka je kalorie

kalorie – dřívější jednotka tepla; definována jako množství tepla potřebného k ohřátí 1 g vody o 1 C°. V roce 1965 byl mezinárodně přijat přepočet 1 cal = 4,1868 J

kancerogen – látka vyvolávající rakovinu, zhoubné bujení. Patří k nim  různé chemické sloučeniny, k anorganickým patří některé sloučeniny arsenu a chromu, azbest, k organickým aromatické uhlovodíky (polycyklické uhlovodíky, benzpyren), aromatické aminy, nitrosaminy a azosloučeniny, dále pak některé polyurethany, epoxidy, ethyleniminy, vinylchlorid a další. Kancerogeny  mohou být jak látky přirozené, tak zejména uměle vyrobené, kancerogenita chemických látek je předmětem soustavného výzkumu. K přirozeným patří některé produkty mikroorganismů, plísní či rostlin . Zdrojem k. v běžném životě je zejm. kouření, uzení, spalování atd., k. jsou ovšem i některé léky (zejm. cytostatika) a používané chemikálie. Mechanismus účinku k. spočívá v přímém či nepřímém poškození DNA

kardiologie – obor medicíny vnitřního lékařství zabývající se výzkumem, diagnózou, léčbou a prevencí onemocnění srdce

kardiovaskulární nemoci – nemoci srdce a cév, které řadíme mezi civilizační choroby. Jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti v zemích evropského regionu. Jde o kornatění tepen (aterosklerózu), ischemické srdeční choroby a jejich jednotlivé formy např. infarkt. Rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí jsou zejm. kouření, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu v krvi

komunikace – proces výměny informací mezi dvěma nebo více účastníky s cílem dosáhnout jejich součinnosti, dorozumění a žádoucího cílového chování

konzum – socioekonomické uspořádání společnosti, ve kterém jsou jeho členové hnáni k nakupování zboží a služeb v co největším množství

kosterní svalstvo – kosterní příčně pruhované svaly zabezpečují pohyb lidského těla, pohyb končetin, mimiku, dýchání, udržují vzpřímenou polohu apod. Jejich činnost podléhá vůli, jsou ovládány míšními nebo hlavovými nervy. Název příčně pruhovaný vyplývá z jejich charakteristického vzhledu pod mikroskopem

krev – tělesná tekutina kolující v krevních cévách, tepnách a žilách. Skládá se
z plasmy a krevních tělísek. Plasmu tvoří především voda, elektrolyty a krevní bílkoviny. Ke krevním tělískům patří červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Krev přenáší velké množství látek např. kyslík, oxid uhličitý, živiny, hormony, odpadní látky, léky aj. Bílé krvinky vytvářejí imunitní systém a hrají tak důležitou roli při obranyschopnosti organismu. Dospělý člověk má cca 5 litrů krve

krokoměr – zařízení které počítá kroky. Obsahuje mechanismus, který při každém došlápnutí "přičte" jeden krok. Celkový počet kroků se potom zobrazuje na displeji a lze tedy jednoduše monitorovat počet ušlých  kroků. Některé modely dovedou navíc měřit vzdálenost, rychlost chůze, ukazovat čas nebo měřit množství spálené energie

křečové žíly – žilní onemocnění dolních končetin, které se projevuje otoky, častými záněty a v některých případech i bércovým vředem. Většina křečových žil vzniká na dědičném podkladě. Podpůrnou roli může mít dlouhé stání, těhotenství apod. Při hluboké žilní trombóze dochází ke vzniku sraženin v hlubokém žilním systému. Někdy lze postiženou žílu chirurgicky odstranit. Vhodné jsou bandáže dolních končetin, které zlepšují odtok krve, mimo jiné jsou prevencí vzniku trombózy u ležících pacientů, zejména po operaci. Důležitá je péče o nohy, vhodná obuv a hygiena

laktační psychóza – označení pro různé duševní poruchy v šestinedělí, resp. vzniklé v souvislosti s porodem,  (tzv. poporodní deprese). Vzácněji probíhá prudce (poruchy vědomí, delirium, amence). Prognóza je obvykle dobrá, někdy je nebezpečí sebevraždy (suicidia)

laparoskopická chirurgie – chirurgické břišní výkony prováděné laparoskopickou technikou, tj. bez otevření břišní dutiny klasickým řezem. Postačí několik otvorů, jimiž se do dutiny břišní zavedou nástroje, zdroj světla a kamera spojená s televizní obrazovkou a videem. Operatér sleduje televizní obrazovku a pomocí nástrojů, které ovládá mimo břišní dutinu, provede příslušný výkon. Operace se provádí v celkové anestezii, ale trvá kratší dobu a zejm. se zkrátí pobyt v nemocnici a doba do celkového zotavení. Provádějí se tak četné výkony v břišní chirurgii (např. cholecystektomie, appendektomie), gynekologii (např. hysterektomie) i urologii.

laryngitida – zánět hrtanu. Probíhá samostatně nebo častěji jako součást zánětu horních cest dýchacích. Nejčastěji má virový původ, ale může být způsobena i bakteriemi a zevními vlivy (dráždivé plyny). Projevuje se chrapotem až ztrátou hlasu (afonií) a kašlem. V těžkých případech, zejm. u malých dětí, může zduření hrtanu způsobit až dušení.

latence – doba mezi podnětem a zjevným projevem

legionářská nemoc – infekční onemocnění způsobené bakterií Legionella pneumophila a příbuznými druhy (legionelóza). Projevuje se jako zápal plic. Kromě sporadického výskytu se objevuje v malých epidemiích (např. z nedostatečně hygienicky zabezpečeného klimatizačního zařízení). Nazvána podle epidemie v USA u skupiny legionářů (veteránů z Vietnamu) ubytovaných při setkání po letech v hotelu se znečištěnou klimatizací

libido – v medicíně termín vyjadřující pohlavní touhu a její intenzitu. V psychoanalýze jeden ze základních životních pudů a zdrojů energie. Pokles může být příznakem některých chorob např. hormonálních, duševních, ale i celkově zhoršeného zdravotního stavu

lipidy – tuky; organické sloučeniny se zásadním významem pro organismus. Jsou energeticky nejbohatší složkou potravy a jsou důležité pro vstřebávání vitaminů A, D, E, K, které jsou rozpustné pouze v tucích. V organismu tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Nadměrný přívod tuků má za následek obezitu a je rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy, tedy kornatění tepen

logika – soubor myšlenkových pochodů vedoucích k vyvození nějakého závěru

maligní onemocnění – zhoubná onemocnění; užívá se k označení zhoubných nemocí nebo jejich průběhu, které mohou vést k vážnému poškození organismu až k úmrtí. Maligní nádory u lidí jsou např. karcinomy

masmedia – všechny mediální technologie určené k pokrytí velkého množství lidí masovou komunikací. Tyto jsou zpravidla dvě: média vysílací (televize, rádio apod.) a média tištěná (časopisy, noviny, knihy apod.)

mechanismus – soustava určitých dějů a jejich zprostředkovatelů, které na základě charakteristických a ustálených postupů vykonávají určitou funkci

metaanalýza – statistická metoda určená k zevšeobecnění výsledků různých klinických studií

metabolický syndrom – syndrom inzulinové rezistence. Stav, kdy organismus není schopen přiměřeně reagovat na inzulin. Vyskytuje se u diabetu 2. typu

metabolismus – látková přeměna; souhrn veškerých dějů fyzikálních a chemických, které probíhají uvnitř organismu a které slouží k získání energie a k tvorbě látek potřebných pro činnost organismu, jeho fungování, růst, vývoj apod. Zahrnuje jak rozklad větších látek na menší za současného uvolnění energie (katabolismus), tak tvorbu složitějších látek, které jsou nutné k výstavbě organismu nebo slouží jako zásobárna energie (anabolismus)

molekula – nejmenší část látky, která může existovat samostatně a zachovává si všechny chemické vlastnosti látky; tuto charakteristiku mohou vykázat i některé atomy

motivace – psychologický soubor okolností, jak vnitřních tak vnějších, vedoucí k povzbuzení organismu za účelem dosažení cíle

mozek – část centrálního nervového systému uložená v lebeční dutině, která ji ochraňuje před zraněním. Mozek je rozdělen na 2 hemisféry, na nichž lze rozlišit několik mozkových
laloků – čelní, spánkový, týlní, temenní. Na jeho povrchu v mozkové kůře jsou patrné rýhy
a závity. Dalšími částmi mozku jsou mezimozek, střední mozek, mozeček, Varolův most
a prodloužená mícha, která plynule přechází do páteřní míchy. V mozku se rozlišuje tzv. šedá a bílá hmota mozková. Šedá hmota, kterou tvoří převážně těla nervových buněk (neurony), pokrývá jako mozková kůra povrch mozku a vytváří tzv. jádra, uložená uvnitř dalších oddílů. Bílou hmotu tvoří výběžky nervových buněk (axony). Funkce mozku jsou velmi složité. Mozková kůra hraje podstatnou úlohu ve vnímání, myšlení, paměti, duševních schopnostech, v zahájení volních pohybů. Sídla některých těchto funkcí jsou známa, např. centrum řeči, zrakové centrum aj. Podkorová centra mozku řídí vegetativní funkce dýchání, oběh, příjem potravy, tělesnou teplotu, hormonální aktivitu apod. Mozek je zároveň důležitým orgánem při tvorbě různých hormonů, např. růstový hormon

mozková mrtvice – postižení určitého okrsku mozkové tkáně tj. neprůchodnost s následnou nedokrevností tkáně či krvácením. Příčinou krvácení bývá zúžení mozkových tepen často v kombinaci s vysokým krevním tlakem. Projevy mozkové mrtvice jsou od dočasných poruch hybnosti a řeči, až po bezvědomí, ochrnutí a smrt

neutrální – bez zvláštních vlastností. V chemickém odvětví ani kyselý ani zásaditý, tj. s pH 7,0

nordic walking – fyzická aktivita i sport provozována se speciálními hůlkami podobnými hůlkám lyžařským. Vyznačuje se zapojením většiny těla a relativně velkým fyzickým výdejem v kontrastu s nízkou únavou. V relativně krátkém čase je schopno výrazně zvýšit výdrž a odolnost svalstva např. horní části těla

obezita – otylost, nadměrné hromadění energetických zásob v podobě tuku; nadměrná tělesná hmotnost, srov. BMI. Příčiny bývají většinou kombinované, jen v malém počtu případů je obezita způsobena jednoznačným např. hormonálním onemocněním. Častěji se uplatňuje větší energetický příjem, nedostatek pohybu, dědičné vlivy, psychické vlivy, způsob výživy v raném dětství aj. Obezita je rizikovým faktorem řady nemocí, které u ní bývají častější ateroskleróza, žlučové kameny, nemoci kloubů a páteře, diabetes, trombóza, kožní infekce aj.

obnubilace – mrákotný stav. Kvalitativní porucha vědomí, při níž postižený jedná bez kontroly svého vědomí a na své jednání si nepamatuje

obsedantně-kompulzivní porucha – psychická porucha řazená k neurózám charakterizovaná obsedantními myšlenkami či představami a/nebo kompulzivními činy. Obsedantní myšlenky a představy se opakovaně vtírají do mysli postiženého, mají stereotypní charakter, zatěžují jej. Jsou vnímány jako vlastní a postižený se jim snaží (většinou neúspěšně) čelit. Kompulzivní jednání má charakter rituálu s cílem předcházet nepravděpodobné nebezpečné situaci (samo o sobě je však neúčelné), je provázeno úzkostí. Postižený je např. až nadměrně svědomitý, neustále kontroluje své úkony, uklízí, opakovaně se přesvědčuje, že zamkl či vypnul plyn, provádí různé obřady ve snaze zabránit neštěstí apod. Nesmyslnost těchto úkonů si většinou uvědomuje, ale jen stěží je dokáže potlačit

onkologický – související s rakovinou

organismus – v nejširším smyslu jakýkoliv živý jedinec včetně jednobuněčných organismů, rostlin a nižších živočichů. V medicíně je člověk brán jako biologický jedinec – soustava jednotlivých orgánů a ústrojí systémů tvořících jednotku schopnou života pohybu, látkové výměny, rozmnožování apod. orgán

osteoporóza – časté onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty. 1. typ je tzv. osteoporóza postmenopauzální, výrazně častější u žen v menopauze. 2. typ se nazývá osteoporóza senilní, při které je poměr žen k mužům asi 2:1. Příčina není zcela jasná, bývá následkem dlouhodobé nehybnosti. Vliv má kouření, nadměrná konzumace kávy aj. Projevuje se bolestmi např. zad a představuje vyšší riziko zlomenin. Léčba je dlouhodobá a může spíše jen zastavit další vývoj onemocnění. Uplatňují se vápník, vitamin D aj. Velký význam má rehabilitace a přiměřené zatěžování kostí. Důležitá je prevence, která zahrnuje dostatek vápníku, pohyb, u žen podávání pohlavních hormonů

outdoorová turistika – zájmová činnost (hobby i sport) spočívající v cestování a poznávání přírody, venkova či horských oblastí. Provozuje se jak turistika pěší, tak cykloturistika nebo mototuristika, pokud to terén dovolí

palimpsest – 1.anterográdní amnézie, výpadek paměti způsobený požitím nadměrného množství alkoholu, popř. jiných drog. Výskyt této amnézie je důležitým diagnostickým ukazatelem při vývoji alkoholismu. V češtině označován též jako „okénko, okno“ 2. je rukopis, psaný na pergamenu, který byl již dříve upotřeben ke psaní a staré písmo z něj bylo odstraněno.

panická porucha – zvláštní typ úzkostné poruchy, postihuje asi 3 % populace; vyznačuje se opakujícími se nevyprovokovanými záchvaty silné úzkosti (kombinované se strachem ze smrti nebo ze ztráty sebekontroly) v trvání desítek sekund až minut. Tyto záchvaty se nazývají panické ataky. Ataky vznikají náhle, často spontánně, nelze je předvídat, jsou časově ohraničeny. Bývá řada příznaků z oblasti vegetativního nervstva, oběhového systému – pocení, třes, obtížné dýchání, bolesti či nepříjemné pocity na hrudníku, nauzea, závrať, chvění, třes, strach ze smrti či z možnosti „zešílení“, návaly apod.

pankreatitida – zánět slinivky břišní. Je závažné, náhle vzniklé a prudce probíhající onemocnění v těžké formě s výraznou až krutou bolestí břicha, zvracením, horečkou. Akutní p. někdy vzniká v souvislosti se žlučovými kaménky (biliární p.), může být vyprovokována těžkou dietní chybou, alkoholem (alkoholická p.) nebo některými celkovými onemocněními (např. hyperparatyreózou).

paradox – syntéza skutečností, jež si v běžném životě odporují, ovšem tvořící smysluplný celek

pedant – malicherný, puntičkářský člověk lpící na podrobnostech a přehlížející zásadní otázky; úzkostlivě pečlivý, pořádkumilovný člověk; člověk přehnaně zdůrazňující formální stránku věci

persona grata – milý, oblíbený člověk, vítaný host, miláček společnosti; v diplomacii diplomatická osoba cizí země, proti níž nejsou žádné námitky z hlediska přijímací země. Opak: persona non grata – nežádoucí osoba

placebo – inertní (neúčinný) lék n. léčebná procedura, obvykle látka, která vypadá (event. chutná) jako studovaný lék, ale neobsahuje účinnou složku. Při pokusu se podává skupině osob, s níž se srovnává skupina, která dostává zkoumaný lék, aby se posoudila účinnost léku. Pacient však může i po placebu pocítit úlevu, jestliže věří v jeho účinnost, zejména u psychických obtíží

plantární fasciitis – neboli zánět povázky, je bolestivý stav, který může chození na dlouhou dobu znepříjemnit. Zánět může vzniknout následkem přetížení, při kterém došlo ke vzniku nepatrného poranění fascie. Projeví se bodavou bolestí při chůzi, bolest je pociťována v okolí paty, kotníku i v různých místech chodidla

pletenec – 1. spojené kosti v lidském těle např. pletenec pažní, pánevní 2. druh obvazu hrudníku tvořený pruhy široké náplasti 3. jedna ze struktur bílé hmoty mozkové

podiatrie – obor zabývající se problematikou chorob nohou např. diabetickou nohou

pofidérní – nejistý, nesolidní, nezaručený, pochybný

podkoží – nejhlubší vrstva kůže. Obsahuje vrstvu podkožního tuku, pod kterým je řídké vazivo spojující kůži s hlouběji uloženými orgány svaly, kostmi apod. Do podkoží se aplikují podkožní injekce

podkožní tuk – tuková tkáň tvořící souvislou vrstvu pod kůží prakticky celého těla, výjimkou očních víček a penisu. Tuk je uložen v tukových buňkách a slouží jako tepelná izolace organismu, má však i funkci mechanickou a je zásobárnou energie pro eventuální hladovění. Podkožní tuk je také důležitý pro vzhled člověka a plní i funkci etologickou např. druhotné sexuální znaky u ženy aj., čímž může mít zásadní význam na psychologii jedince. To se projevuje např. u obezity, u mentální anorexie aj. onemocněních

pohybový aparát – lokomoční aparát; souhrn orgánů a jejich systémů sloužící k pohybu člověka. Zahrnuje kostru, klouby, svaly. Onemocnění pohybového aparátu patří k velmi častým a závažným chorobám, zejm. ve vyšším věku např. artróza, osteoporóza. Chorobami pohybového aparátu se zabývá z lékařských oborů především revmatologie, neurologie, ortopedie

polysacharidy – látky vznikající spojením mnoha molekul monosacharidů. Od monosacharidů se odlišují zejména malou rozpustností popř. nerozpustností ve vodě. Jde o nejrozšířenější skupinu sacharidů, vyskytující se v mnoha přírodních látkách jako hlavní či funkčně ohraničená část. Výskyt přírodních polysacharidů lze dělit na stavební látku rostlinných tkání (celulosa), rezervní zásobní zdroje energie živočichů (glykogen), škrob aj.

precedens – případ, který se stal dříve, předchozí případ, který buď slouží za příklad pro řešení obdobné situace, n. ospravedlňuje následující obdobné případy.

prevence – předcházení určité situace. Při nemoci se rozlišuje primární prevence, která je zaměřena proti vzniku nemoci, a sekundární prevence, která se snaží zabránit dalšímu rozvoji nemoci již vzniklé

profylaxe – opatření učiněná předem k zabránění vzniku něčeho; soubor opatření a metod systematické zdravotní péče směřujících k zabránění vzniku a šíření choroby, zvl. infekční, v širším okruhu obyvatel.

prognóza – předpověď průběhu a zakončení určitého období, činnosti atd.

psychika – pojem označující duševní stránku člověka; děje probíhající v duševní oblasti. U některých chorob se zdůrazňuje vliv na psychiku např. obezita, anorexie aj.

psychologie – věda studující chování lidí, jejich prožívání, myšlení, city. Zabývá se příčinami lidského chování, osobností člověka, jeho schopnostmi a jejich testováním, temperamentem, vůlí, emoční stránkou apod. Nejde o lékařský obor, studuje na filozofických fakultách, ale protože cílem jeho studia a působení je rovněž člověk, jsou případy, kdy psychologie a medicína spolu úzce spolupracují. Kromě psychiatrie to může být i jakýkoliv jiný obor, v němž je nutné a vhodné působit na psychiku člověka např. u dlouhodobě nemocných, u lidí po těžkých úrazech, u pacientů s nevyléčitelnou nemocí, u umírajících. Psychologie řeší tuto problematiku rozhovorem s nemocným, vysvětlováním, psychoterapií atd.

psychosomatický – vztahující se současně k duši a tělu, popisující jejich vzájemné ovlivňování, zejm. vznik nemoci v důsledku vlivu psychiky. Nápadný je tento vztah např. u průduškového astmatu (např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží), žaludečního vředu, ekzémů, zánětlivých chorob střev aj. Často se hovoří o psychosomatických onemocněních. V léčbě se proto uplatňuje i psychoterapie v nejširším slova smyslu

puchýř – malá dutina vyplněná tekutinou, někdy krvavou, popř. zhnisanou. Okolí puchýře může zánětlivé nebo nezánětlivé. Puchýř může vznikat v různých vrstvách kůže 
 
rakovina – onemocnění způsobené zhoubným nádorem, pro který je charakteristický nekontrolovaný růst s ničením okolních tkání, zakládání metastáz a celkového negativního působení na organismus. U člověka je nejčastějším zhoubným nádorem karcinom a jeho různé druhy. Nejčastějšími postiženými orgány jsou u žen prsy a děložní hrdlo, u mužů plíce. Dalšími častými nádory jsou nádory tlustého střeva a konečníku, prostaty, žaludku, leukemie atd. Rakovina je u dospělých ve vyspělých zemích na druhém místě mezi příčinami úmrtí, za nemocemi srdce a cév. Vyskytuje se sice převážně ve vyšším věku, ale některými nádory mohou trpět i mladí lidé včetně dětí, pro něž jsou některé nádory typické. Zlepšila se diagnostika nádorů moderními rentgenovými metodami např. CT. Léčba v zásadě spočívá
v kombinaci tří postupů operace, radioterapie a chemoterapie cytostatiky. Prognóza podstatnou měrou závisí na včasném zachycení nádoru

rakovina prsu – onemocnění ženského prsu způsobené zhoubným nádorem, pro který je charakteristický nekontrolovaný růst s ničením okolních tkání, zakládání metastáz a celkového negativního působení na organismus. Nejčastěji vyskytující se rakovina u žen

receptory – nervová zakončení reagující na podnět jak z vnitřního, tak z vnějšího prostředí organismu

refluxní choroba jícnu – „pálení žáhy“; zpětné vrácení žaludečních šťáv od jícnu, které postihuje až desetinu populace. Je spojeno s bolestí žaludku a zápachem z úst

regres – postih, právo postihu; nárok na náhradu, která přísluší tomu, kdo za dlužníka splnil určitý závazek, proti dlužníkovi, který tím byl zproštěn (původního) závazku vůči věřiteli.

regulátor – usměrňující v biologii látka, která se podílí na procesech tvorby DNA

repatriace – návrat do vlasti, přijetí do původního státního celku, znovunabytí původní státní příslušnosti; navrácení válečných a občanských zajatců do vlasti; reemigrace

rezignovat – něčeho se vzdát či o něco přestat usilovat, ať už z vnitřních či vnějších pohnutek

rituál – celek složený z jednání vykonávaných především pro svoji symbolickou povahu. Často spojován s náboženstvím, kterým je jeho dodržování stanoveno

sadismus – sexuální úchylka, při níž jedinec dosahuje svého pohlavního ukojení týráním, omezováním či ponižováním druhé osoby, působením bolesti a v některých útočných formách až jejím zabitím.

sacharidy – cukry; organické sloučeniny. Podle počtu monosacharidových skupin se dělí na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Podle počtu uhlíkových atomů se dělí na tetrosy, pentosy, hexosy atd. Sacharidy jsou nejrychleji použitelným zdrojem energie v potravě, plní i další funkce. Jsou součástí řady molekul, hormonů, antigenů v krevních skupinách aj.

sacharóza – třtinový či řepný cukr. Při vstřebávání se štěpí na své složky, které se využívají k zisku energie nebo se ukládají do zásoby jako glykogen, po přeměně též jako tuk. Sacharóza je základní složka našich hlavních sladidel

salicylová kyselina – o-hydroxybenzoová kyselina, výchozí látka nejběžnějšího antipyretika – acetylsalicylové kyseliny; organická kyselina s mírnými antiseptickými vlastnostmi. V kožním lékařství se využívá jejího působení na keratinizaci, v menší koncentraci ji zvyšuje (keratoplastický účinek), ve vyšší se užívá k odstranění rohovějících šupin (keratolytický účinek) u některých kožních chorob (např. lupénky, ale i lupů). Je součástí řady hromadně vyráběných přípravků (např. Saloxylu, různých šamponů proti lupům) nebo se přidává do léků připravovaných v lékárně

salmonelóza – onemocnění způsobené bakteriemi rodu Salmonella. Druh S. typhi vyvolává břišní tyfus, jiné druhy  průjmové střevní infekce (s. v užším slova smyslu). Onemocnění propukne obvykle do několika hodin po infekci. Projevuje se horečkou, bolestmi břicha, průjmy, zvracením

sanitární – ozdravný, týkající se zdraví, přeneseně též týkající se čištění, odstraňování odpadu apod.

sepse – těžká infekce, která je provázena celkovými (systémovými) projevy zánětu. Stav, při němž se z infekčního ložiska v těle občas či trvale uvolňují choroboplodné zárodky do krve a poškozují ostatní orgány, Vyvolavatelem sepse jsou obvykle bakterie, vzácněji houby. K sepsi mohou vést těžké infekce močových cest, plic, rozsáhlé infikované proleženiny apod.

skeptický – vyznačující se pochybami či nedůvěřivostí např. vůči určitým faktům, skutečnostem či názorům

skrupule (obv. množné číslo) – úzkostlivá pochybnost, rozpaky, vrtochy, malicherná úzkostlivost

spánková apnoe – zástava dechu během spánku

srdeční frekvence – frekvence, kterou se srdce stahuje; počet tepů udávaný obvykle za
1 minutu. Srdeční frekvence bývá v klidu mezi 60–90 údery za minutu, u trénovaných osob sportovců bývá nižší. Její zrychlení se označuje jako tachykardie, zpomalení jako bradykardie. Srdeční frekvenci můžeme přesně zjistit pomocí EKG

stabilní –  stálý, odolný vůči změnám, pevný. Termín „stabilní“ znamená schopnost odolávat změnám, „stacionární“ vyjadřuje pouze neměnnost v čase

stereotyp – stálé opakování určitých pohybů, gest, slov apod.

steroidy – steroidní sloučeniny, chemické deriváty, přirozené látky rostlinného či živočišného původu. Ke steroidům patří též steroidní hormony, hormony kůry nadledvin, steroidní alkaloidy. V běžném životě jsou nejznámější anabolické steroidy, které podporují tvorbu bílkovin a tím dochází k rychlejšímu hojení a růstu svalové hmoty

stimulování – působení určitých prostředků (stimulantů) např. na nervy nebo svalstvo, kterými se vyvolává reakce

stres – stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, ať už tělesnou nebo duševní. Při stresu se uplatňují vývojově staré mechanismy. Jde zejména o výraznou aktivaci sympatického nervového systému a nadledvin kůry i dřeně, která způsobuje zrychlení krevního oběhu a srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, prohloubení dýchání, vyplavení energetických zásob cukrů a tuků, tlumení bolesti, zvýšení svalové síly i psychických schopností atd.

sval – orgán, resp. svalová tkáň, která má schopnost kontrakce stažení. Svaly zabezpečují pohyb organismu a jeho vzpřímené postavení, vyvolávají pohyb vnitřních orgánů, vyvíjejí tlaky a napětí, vytvářejí teplo. V organismu se rozeznávají tři typy svalů. Kosterní příčně pruhované svaly zabezpečují pohyb lidského těla, pohyb končetin, mimiku, dýchání, udržují vzpřímenou polohu apod. Jejich činnost podléhá vůli. Hladké svaly tvoří součást stěny řady vnitřních orgánů např. trávicí trubice, močového ústrojí, pohlavních orgánů aj., nepodléhají vůli a jsou řízeny autonomním nervovým systémem. Srdeční sval je zvláštní typ svalu, který obsahuje specializované buňky, které jsou samy schopny vyvolat ve zbývajících částech srdce stah. Srdeční sval nepodléhá vůli a má schopnost automacie, tzn. že stahy jsou spontánně spuštěny ze srdeční síně

škrob – zásobní polysacharid rostlin tvořený větvenými dlouhými řetězci glukosy; konečný produkt fotosyntézy rostlin, nerozpustný ve studené vodě. Škrob je tvořen dvěma složkami –   amylosou a amylopektinem, které jsou složené glukosovými skupinami

tep – puls; tlaková vlna. 1. tlaková vlna je vyvolaná vypuzením krve z levé srdeční komory do aorty a šířící se odtud do tepen. 2. série těchto vln odpovídá srdečnímu rytmu a frekvenci. Tep je možné nahmatat na větších tepnách blízkých povrchu těla, např. na zápěstí, na krku.
Z rychlosti a charakteru pulsu lze posoudit činnost srdce a upozornit na některé poruchy arytmie

tepny –  arterie; céva, která vede krev od srdce, a to zejm. ve velkém oběhu pod vysokým tlakem. Tomu odpovídá její stavba – silná svalová vrstva ve stěně. Na velkých tepnách probíhajících blízko povrchu těla je možné hmatat puls. Tepny ve velkém oběhu vycházejí
z aorty, vedou okysličenou krev a umožňují tak výživu orgánů. Nejčastějším onemocněním tepen je ateroskleróza, která má při zúžení průsvitu tepny těžké následky pro postižené orgány

tepová frekvence – viz tep

tuberkulostatika – látky k léčbě tuberkulózy

tuky – lipidy; organické sloučeniny se zásadním významem pro organismus. Jsou energeticky nejbohatší složkou potravy a jsou důležité pro vstřebávání vitaminů A, D, E, K, které jsou rozpustné v tucích. V organismu tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Nadměrný přívod tuků má za následek obezitu a je rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy

umělá sladidla – syntetické náhražky cukru, které se přidávají do jídla, aby nahradily jeho chuť za menšího množství potravinové energie

úmrtnost – intenzita úmrtí lidí v určitém časovém úseku

vakcinace – očkování; vytváření imunity proti infekčním chorobám. Organismus je vystaven oslabenému choroboplodnému zárodku, a sám si proti němu vytváří protilátky a další obranné mechanismy. Očkuje se např. proti tetanu, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tuberkulóze, v určitých případech proti hepatitidě B; možné je dále očkování proti chřipce, tyfu, choleře a některým dalším chorobám podle okolností epidemiologické situace nebo cestování

vláknina – nestravitelná součást potravy, která ovlivňuje činnost střev a vstřebávání některých látek např. tuků, ale i některých léků, odstraňuje zácpu, působí preventivně proti vzniku hemoroidů a karcinomu tlustého střeva. K vláknině patří součásti ovoce a zeleniny, celulóza, pektin, ovesné vločky a jiné cereálie

zakomplexovaný – jedinec trpící psychologickými problémy, jež mají často původ v minulosti a jsou nezřídka odsunuty do nevědomí

žíla – céva vedoucí krev k srdci. Ve velkém oběhu obsahuje neokysličenou krev, okysličená krev je v plicních žilách vedoucích do levé srdeční síně. Tlak v žilách je ve srovnání s tepnami velmi nízký, jejich stěna je podstatně tenčí a poddajnější. Mnoho žil je vybaveno chlopněmi (které přispívají k usměrnění toku krve při malém tlakovém gradientu), tok krve žilami je rovněž ovlivněn gravitačními poměry (poloha těla či jeho části), dýcháním, činností svalů a těsným kontaktem s okolní tepnou (tlakové změny přenesené na žíly). V žilním systému těla jsou obsaženy cca 2/3 celkového objemu krve.

živiny – chemické sloučeniny, které organismus potřebuje k životu a růstu nebo látky využívané v metabolismu organismu, které musí získávat ze svého okolí

žlučník – vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která vzniká v játrech. Spolu se žlučovými vývody je žlučník součástí žlučových cest. Jeho vývod do společného žlučovodu, jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Žlučník se vyprázdní např. po jídle, zejm. tučném. Není nezbytný k životu ani k trávení potravy. Nejčastější nemoci žlučníku jsou např. žlučníkový záchvat, zánět žlučníku