Pokud sedíte na svém místě, připoutejte se…

Dnešní svět se zmenšil, a přitom to byly tak idylické doby, kdy dohrkat se nebo dojít z Paříže do Prahy byl výlet ne několik týdnů. Ale všechno má svoji daň. Abyste se někam dostali, musíte si sednout, připoutat se a pokud možno nehýbat se (případně ještě nemluvit za jízdy s řidičem). Všechno tohle krásné cestování pak má své důsledky – kromě totálního zlenivění i rizika s tím spojená.

Jedním z nich je riziko někdy označované jako syndrom „ekonomické třídy“ – hodiny sedíte skrčeni v malém prostoru sedadla, nehýbete se, nedostatečně pijete nebo si dokonce dopřáváte alkoholu (který zvyšuje ztráty tekutin), ani vlhkost vzduchu v kabině není optimální a přispívá dehydrataci, nezanedbatelný je pak i vliv nízkého tlaku v kabině. Díky tomu vázne oběh krve, dochází ke zvýšené pohotovosti k jejímu srážení. Zejména u disponovaných jedinců může dojít ke vzniku staženiny v hlubokých žilách dolních končetin, tzv. flebotrombóze.

V dosud provedených studiích se riziko vzniku trombózy při delších letech letadlem zvyšovalo téměř trojnásobně. U delších letů (nad 5000 mil / 8 h) stoupá i riziko komplikací v podobě plicní embolie, tedy vmetku sraženiny do plic. Riziko vzniku takové sraženiny u rizikových osob dosahuje až 5%. U málo rizikových jedinců je to kolem 1,6% (Aryal et al., Eur J Vasc Endovasc Surg 2006;31:187-199). Jako málo rizikové se naopak jeví lety pod 6 hodin, pokud ovšem nemáte nějaký závažný rizikový faktor.

Mezi tyto faktory patří některé vrozené anomálie krevního srážení (například Faktor V – Leiden), ale i obezita, kouření, užívání hormonální antikoncepce či substituce u žen (jinak je ale riziko žen s muži srovnatelné), cukrovka, již v minulosti prodělaná trombóza, stavy po operacích, nebo probíhající nádorové onemocnění. Jako riziko je udáván také věk nad 40 let (Philbrick et al. J Gen Intern Med. 2007; 22: 107–114).

Prevence trombózy spočívá především v režimových opatřeních, dostatek tekutin a provádění cviků během letu. Doporučuje se také volit místa s větším prostorem pro nohy nebo cestovat ve vyšší třídě (zatím ale nejsou data o tom, že by Business Class byla spojena se zásadně nižším rizikem). Méně trombóz bylo popsáno u cestujících sedících u uličky, nežli u těch veprostřed či u okénka. Jako účinné se ukázaly některé kompresivní punčochy (třídy I a II), které omezí jak vznik otoků, tak riziko trombózy. Nevýhodou je, že jejich nošení není zrovna z nejpříjemnějších. Hodně rizikoví nemocní by měli před dlouhým letem konzultovat lékaře. Je prokázáno, že aplikace nízkomolekulárního heparinu riziko trombózy prakticky eliminuje (podává se injekčně do podkoží, jeho aplikace není složitá a zvládne ji i laik, lék lze získat na předpis ale pro účely cestování si jej musí nemocný uhradit sám). Naproti tomu užívání Aspirinu či Anopyrinu, efekt prakticky nemá a je spojena s vysokým rizikem podráždění žaludku).

A jakou to má vše souvislost s chůzí? Výskyt trombózy totiž není omezen jen na délku samotného letu. Vysoké riziko přetrvává i dále a největší je asi během dvou týdnů po cestování. Proto, pokud letíte na nějaký ten „trek“ do exotických či vzdálených zemí, je třeba udělat všechno proto, aby se vám nestal osudným. Prevence je klíčová, ale objeví-li se bolestivý otok končetiny po cestě letadlem, neváhejte a vyhledejte lékařské ošetření.