BMI
BMI je zkratka anglického "body mass index", tedy index tělesné hmotnosti. Slovo index zde označuje vztah tělesné hmostnosti k výšce. Vztahovat váhu těla k výšce není nic nového, děláme to od nepaměti a poměřujeme se takto navzájem i zcela intuitivně. Již relativně dlouho platí orientační pravidlo, že ideální tělesná hmotnost by měla v číslech vyjadřovat počet centrimetrů nad stovku, dospělý člověk s výškou 180 cm by tedy měl vážit 80 kg. Jenže takhle jednoduché to bohužel není. Medicíně nestačí jedna ideální hodnota. Lékaři potřebují relativně přesnou kvantifikaci vztahu mezi tělesnou hmotností a jejími zdravotními důsledky – výskytem cukrovky, nemocí srdce, předčasným úmrtím apod. A právě k těmto účelům se výborně hodí BMI – index, který někdy kolem roku 1840 odvodil belgický matematik a antropolog Adolphe Quetelet (1796–1874), když navrhl místo prostého poměru hmotnosti k výšce poměr k její druhé mocnině. BMI si tedy vypočítate tak, že
|
Příklad: řekněme, že vaše hmotnost je 90 kg a výška 183 cm. Vypočítáte nejprve 1,83 x 1,83 = 3,35, pak vydělíte 90/3,35 = 26,9. Váš BMI je tedy přibližně 26,9, tato hodnota Vás řadí na horní okraj kategorie mírné obezity
Zde si můžete svůj BMI vypočítat.
Ani dnes, po více než 160 letech se význam tohoto indexu nezmenšil. Otázka, jaká je ideální hmotnost totiž vůbec není jednoduchá. Proti tvrzení, že obezita zkracuje život, mohou mnozí z nás argumetovat příklady z vlastního života. I já, když jsem ještě pracoval jako internista, jsem měl pár štíhlých pacientů, kteří dostali infarkt před padesátkou. A také jsem měl babičku, která měla, co pamatuji, zřetelnou nadváhu a dožila se 96 let, přičemž ještě dlouho po devadesátce se těšila skvělému fyzickému a psychickému zdraví. Jenže to jsou jednotlivé případy - medicína však musí pracovat s přesnými statistickými metodami, které vyžadují jak soubory s velkým počtem jedinců, tak vhodná kritéria. A právě takovým kritériem vztahu mezi hmotností a zdravím se ukázal BMI.
Není zde naším cílem se zabývat vztahem zvýšené hmotnosti k jednotlivým nemocem, jako je cukrovka, ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak a mnoho dalších, řekneme si nyní ve velkém zjednodušení jen to, že nejmenší celkové riziko předčasného úmrtí máme při BMI mezi 18,5 a 24,9. Pod tohoto hodnotou a zejména nad ní toto riziko stoupá.
Kde BMI selhává
Ovšem také BMI má svá omezení. Pracuje pouze s celkovou tělesnou hmotností, ne s množstvím tuku, které - pokud je nadbytečné, je hlavní příčinou předčasného úmrtí. Tak může mít stejnou hodnotu BMI trénovaný sportovec i jedinec, který již 20 let za den neměl větší pohyb než dvě cesty k autu a dvě zpátky. U prvního je ovšem hmotnost výsledkem nadprůměrného rozvoje svalů, což je pozitivní. Další orientaci nám proto může dát obvod pasu, který i sám o sobě má značnou výpovědní hodnotu (podrobněji zde). Pokud má jedinec s BMI = 29,0 obvod pasu 92 cm, jistě bude obézní, pokud má obvod 83 cm, jeho hmotnost jistě zvyšuje svalová hmota. Orientační představu o procentu tuku ve vašem těle si můžete udělat zde.
Klasifikace obezity podle BMI
Dále uvádíme moderní kategorie tělesné hmotnosti. Dnešní medicína se již nespokojuje pouze s katerogiemi "nadváha" a "obezita", obě se dnes ještě podrobněji člení, neboť již víme, že mezi zdravotním rizikem člověka s hodnotou BMI 26 a 29 je z dlouhodobého hlediska značný rozdíl.
BMI (kg/m2) Kategorie
18,4 a méně podváha
18,5–24,9 normální hmotnost
25,0–27,0 mírná nadváha
27,1–29,9 těžší nadváha
30,0–34,9 obezita 1. stupně
35,0–39,9 obezita 2. stupně
40,0–49,9 obezita 3. stupně, monstrózní obezita
50,0 a více superobezita
Text © Maxdorf Publishing s.r.o.
Foto © Alexey Kazukov | Dreamstime.com
