Sedavý životní styl – nemoc 21. století
V historii lidstva bylo jasné jedno pravidlo: pohyb znamená zdraví. A přesto dnes téměř třetina světové populace žije bez pohybu. Sedavý životní styl – tedy dlouhé hodiny strávené sezením nebo nečinností – se stal jednou z nejrozšířenějších civilizačních hrozeb.
Víme, že je to špatně. A přesto se nehýbeme.
Dnešní člověk tráví většinu dne u počítače, za volantem, nebo na pohovce před televizí. Problémem není jen to, že „nesportujeme“ – ale že většinu dne prosedíme. Mnoho studií ukazuje, že i lidé, kteří večer sportují, jsou ohroženi zdravotními následky dlouhého sezení, pokud přes den zůstávají většinou neaktivní. Je to tedy ne pohyb na hodinu denně, ale pohyb každou hodinu, který chrání zdraví.
Co hrozí těm, kdo se nehýbou?
Sedavý životní styl je dnes přímo spojován s nárůstem obezity, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Nejde o výjimečné stavy – ale o tichý a dlouhodobý proces, který může vést k předčasné smrti. Riziko se netýká jen lidí „s nadváhou“ – ale i těch, kteří jinak vypadají zdravě, ale většinu dne tráví bez pohybu.
Moderní věda dnes už nespojuje pohyb jen s váhou nebo kondicí. Hýbat se znamená chránit své cévy, mozek i metabolismus.
Jak upozorňuje i J. Ildefonzo Arocha Rodulfo ve svém článku „Sedentary lifestyle – a disease from the 21st century“ (Arteriosclerosis, 2019), fyzická nečinnost je dnes natolik rozšířená, že se stává jedním z největších veřejnozdravotních problémů současnosti. Autor připomíná, že víme už po staletí, že nečinnost škodí – a přesto téměř třetina světové populace zůstává neaktivní. A to i přesto, že máme jasné důkazy o vazbě sedavého stylu na obezitu, diabetes a onemocnění srdce.
“Sedentarism and physical inactivity is highly prevalent globally, and are associated with a wide range of chronic diseases and premature deaths.”
(Arocha Rodulfo JI. Sedentary lifestyle, Arteriosclerosis 2019; DOI: 10.1016/j.arteri.2019.04.004)
Řešení není těžké – ale vyžaduje rozhodnutí
Naštěstí neexistuje žádné dogma, kolik musíte denně uběhnout kilometrů. Zdravotní přínos se neodvíjí od výkonnosti, ale od pravidelnosti. Stačí se hýbat často a přirozeně. Chůze je stále ten nejdostupnější a nejpřirozenější způsob, jak s tím začít.
6000 kroků denně je minimum, které už přináší měřitelný prospěch pro zdraví – zejména pokud chůzí přerušujeme dlouhé sezení během dne. Nečekejte na ideální podmínky nebo na pondělí. Každý krok se počítá.
Tip z praxe:
Postavte se jednou za 30 minut. Udělejte 20 kroků, dejte si dřep, obejděte stůl. Tělo vám poděkuje.
