Proč chodit i ve vyšším věku

Definice stáří se v posledních letech mění. Viditelnou změnou je posun věkové hranice, nad níž je již jedinec považován za seniora - dlouho byl takovou nepsanou hranicí věk 60 let, nebo věk odchodu do důchodu. Dnes se v západní společnosti posouvá hranice na 65 někde i na 70 let. Zásadnější však je fakt, že v definice stáří dnes hrají stále větší roli jiné biologické a zdravotní ukazatele, než je kalendářní věk (viz rubrika biologický věk). Nechme však stranou definici stáří, té se věnujeme jinde. Jisté je, že přínos pohybové aktivity ve stáří je nesporný – pohyb napomáhá k udržení dlouhodobého fyzického i duševního zdraví. Složitější otázkou je, jakému pohybu je starší člověk schopen se bezpečně věnovat. Z tohoto pohledu je chůze jednoznačným vítězem. Důvodů je několik:

1. Chůzi je možné začít se věnovat i v pokročilém věku, pro chození není podmínkou ani naprosté zdraví. Naopak – u řady chronických nemocí může pravidelná chůze blahodárně působit na jejich průběh.
2. I u lidí, kteří byli zvyklí na pravidelnou sportovní aktivitu, přichází s přibývajícím věkem nutnost snížit zátěž ze zdravotních důvodů. Chůze je pohybovou aktivitou, která může původní sport nahradit.
3. Intenzita zátěže je u chůze velmi snadno regulovatelná, od velmi nízké až po vyšší – zátěž lze upravit podle individuální potřeby a s rostoucí chodeckou zdatností zvyšovat dávky.
4. Ve srovnání s jinými, zejména venkovními, sporty je chůze bezpečnou pohybovou aktivitou, přitom pobyt na čerstvém vzduchu působí příznivě na zvýšení obranyschopnosti organismu.
5. Významným pozitivním faktorem je i jednoduchá dostupnost chůze bez nároku na zvláštní vybavení či poskytovatele služeb.

Chůze a psychika

Kromě příznivého vlivu na tělesné zdraví má chůze pozitivní účinky i v oblasti psychické. Chození může být společenskou záležitostí a pomáhá překonat sociální izolaci, do které se mnoho lidí ve starším věku dostává. Chůze je prevencí depresí a podle posledních poznatků také snižuje riziko vzniku Alsheimerovy demence. U lidí, u kterých už se tato demence projevila, může pravidelná fyzická aktivita zpomalit rozvoj onemocnění. Lidé, kteří ujdou alespoň 10 kilometrů týdně, jsou zřejmě méně ohroženi úbytkem mozkových buněk a tím i mentální kapacity a paměťových schopností.

Bezpečnost seniorů při chůzi

U starších lidí bude nicméně nutné dbát na dodržení některých přísnějších bezpečnostních opatření.

1. Začátku chození na delší trasy by měla předcházet konzultace s ošetřujícím lékařem, totéž platí o situaci jakékoli významnější změny zdravotního stavu.
2. Výhodnější je nechodit o samotě, v případě, že jde starší člověk sám, měl by mít u sebe nabitý mobilní telefon pro případné přivolání pomoci.
3. Opatrnosti je třeba při chůzi v náročnějším, zejména kluzkém terénu. S výhodou je použití holí, ať už pro nordic walking, nebo trekingových. Stejně tak na kluzkém terénu mohou ke zvýšení stability napomoci protiskluzové návleky na obuv, tzv. nesmeky.

Foto © Saša Prudkov | Dreamstime.com