Jak se prochodit skrz zimu

Zimní chladné období samo o sobě neznamená, že se máme z našich oblíbených chodníků a pěšin přemístit na pohovku nebo v lepším případě do fitness centra. Je ale nutné držet se některých dporučení, abychom se vyhnuli podchlazení a omrzlinám.

Oblečení

U oblečení platí i v zimním období princip vrstvení – měli bychom mít na těle nejméně tři vrstvy oblečení. Z nich lze odkládat, pokud by se naše tělo zahřálo příliš. Mimořádnou pozornost je nutné věnovat spodní vrstvě. V teplém období si možná stále vystačíme s obyčejným bavlněným tričkem, ale v zimě by nás propocená bavlna mohla nebezpečně ochlazovat na těle. Chceme-li prochodit zimu víceméně bez ohledu na počasí, funkční termoprádlo se stane nutností. Prostřední – izolační vrstvu představuje obvykle fleecová bunda, z tradičních materiálů poslouží dobře vlna, takže se nemusíme zříkat oblíbených svetrů. Třetí vnější vrstvu zajistí bunda, která by měla být odolná proti větru. V zimě rozhodně přibereme také čepici a rukavice, i kdybychom je měli po většinu cesty nést v kapse. Zejména vítr může náhle výrazně změnit tepelné podmínky – vítr zesílí, nebo stačí, abychom vyšli ze závětří na nechráněný úsek.

Obuv

Pro chůzi v zimním terénu je vhodná treková obuv, která ochrání naše nohy před vlhkostí. To zajišťuje semipermeabilní membrána z materiálů, jako je goretex. Obuv musíme doplnit kvalitními ponožkami, opět nelze doporučit bavlnu, vhodná je vlna nebo některé nově vyvinuté syntetické materiály, jako například coolmax.

Daší tipy do mrazu

•  Trasu plánujeme tak, abychom se pokud možno vyhnuli nechráněným plochám, kde fouká silný vítr. Vítr je rizikovým faktorem při mrazivém počasí, jeho působením se zvyšují účinky mrazu na naše tělo a k podchlazení, případně omrzlinám, může dojít snadněji. Je dobré mít na trase záchytné body, kde bychom se mohli zahřát a odpočinout v teple.
• Snažíme se vyhledat cestu bez sněhu a ledu, případně na boty nasadíme nesmeky. Ke zvýšení stability mohou pomoci také hole, ať už pro fitness chůzi, nebo trekingové.
• Samotné udržování tělesné teploty znamená v mrazu výraznou energetickou zátěž. To bychom měli zohlednit snížením celkové tréninkové dávky – spíše zkrácením trasy, než rychlosti, protože by nám při pomalejší chůzi byla spíše zima.
• V mrazivém počasí je víc než kdy jindy potřebné mít s sebou mobilní telefon, zejména pokud chodíme v lokalitách mimo město. Každý banální úraz může být v mrazu ohrožující.
• Ze zkušeností se doporučuje vycházet se zahřátýma nohama a rukama – v mrazivém počasí se prochladlé dlaně a chodidla při chůzi dostatečně nezahřejí.

Od jaké teploty lze považovat mrazy za extrémní?

Část sportovců trénuje i závodí i při teplotách kolem dvaceti pod nulou. Snášenlivost silných mrazů a adaptace na ně je do značné míry individuální, ale obecně lze říci, že do teploty mínus deset se dá v chození venku bez velkých problémů pokračovat. Velkou pozornost je ovšem potřeba věnovat síle větru, vítr „zvětšuje“ mráz. Tento jev se označuje anglickým pojmem „windchil“, čeština užívá více termínů, nejčastější je efektivní nebo pocitová teplota. Existují tabulky, podle kterých lze přepočítat naměřenou teplotu na pocitovou podle síly větru, tuto funkci dnes mají také domácí meteostanice.

Chůze v mrazu každopádně není vhodná pro každého: těhotné ženy, malé děti, starší lidé i lidé s astmatem a se srdečními nebo oběhovými potížemi by se v mrazech měli přeorientovat na jiné aktivity, kterým se lze věnovat v teple budov.