Chůze v době koronaviru: nepřestávejte pravidelně chodit
Omezení volného pohybu v důsledku pandemie koronavirové infekce (tedy nemoci označované politicky korektně „Covid-19“) postihlo prakticky celý náš život, včetně sportovních a dalších pohybových aktivit. Včetně „sbírání“ kroků. Na první pohled se může zdát, že řešit počet kroků je např. ve srovnání s ekonomickými problémy banalita, ale pro ty, kdo se snaží aktivně pracovat na prevenci závažných civilizačních onemocnění, to banalita není. Ti, kdo sledují svůj denní počet kroků, patří právě mezi ty odpovědné, kdo uposlechli výzev k změně životního stylu, které většina populace bohužel ignoruje.
Dosáhnout např. denního cíle 10 000 kroků, když jsme celý den doma v bytě, je obtížné (pokud ovšem nemáme např. běžecký pás). Dobrou zprávou proto je, že podle recentní studie začíná prokazatelný zdravotní efekt chůze již na 4000 krocích denně. Jde ovšem o kroky aktivní chůze, tedy aktivní chůzi nad naše běžné potřeby. A nachodit 4000 kroků lze i doma. Nesmí nám vadit, že miniprocházku mezi obývákem a kuchyní absolvujeme třeba 100x.
Studie přinesla také zásadní informaci o nutné rychlosti chůze – na rozdíl od tradovaného přesvědčení, že aby měla zdravotní efekt, musí chůze být rychlá, stačí i chůze v běžném tempu.
Ve studii uveřejněné v prestižním americkém odborném časopise JAMA (Journal of American Medical Association) se výzkumníci z Národních ústavů zdraví (National Institutes of Health) a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Center for Disease Control and Prevention) rozhodli ověřit fakta o chůzi tradovaná již od 60. let 20. století, kdy se z Japonska do celého světa rozšířilo hnutí 10 000 kroků denně.
Pro studii využili obrovský objem dat nahromaděných z mnoho let probíhající studie National Health and Nutrition Examination Survey – studie se účastní desítky tisíc osob. Výhodou studie je, že v posledních letech více než 5000 účastníků používá pravidelně monitoraci chůze pomocí mobilních telefonů.
Vedoucí výzkumník této studie, dr. Charles Matthews z National Cancer Institute’s Division of Cancer Epidemiology and Genetics), označil výsledky za překvapivé. Výzkumníci čekali, že mortalita (úmrtnost) bude klesat jak při zvyšujícím se počtu kroků, tak při zvyšující se intenzitě. Pečlivá statistická analýza však ukázala, že rozhodujícím faktorem je pouze denní počet kroků, intenzita takový vliv na mortalitu nemá.
Lidé, kteří dosahují denního průměru 8000 kroků, mají přibližně poloviční riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby či rakovinu než osoby s průměrem 4000 kroků denně. Při denním průměru 12 000 kroků se riziko ještě dále snižuje (je přibližně o 65 % nižší než u osob s denním průměrem 4000 kroků).
Snažme se tedy i v omezených podmínkách domova přidat denně alespoň 4000 kroků nad svůj běžný denní průměr. Ten obvykle bývá kolem 2000 kroků, minimálním cílem by tedy mělo být 6000 kroků denně.
