Chůze a alkohol

Chodec na rozdíl od motoristy není svazován žádnými pravidly zakazujícími požívat alkoholické nápoje. Mnozí se domnívají, že není lepšího „iontového“ nápoje než pivo a občas nezůstane jen u jednoho půllitru pěnivého moku. Mnoho lidí se domnívá, že pár panáků v zimě na zahřátí nemůže škodit. Podívejme se tedy na to, jak to s alkoholem opravdu je.

Bezpečnostní rizika

Je asi velmi banální zdůrazňovat bezpečnostní rizika – opilý chodec je sám pro sebe i pro své okolí extrémně nebezpečný, zejména pokud se vrací podroušen až za tmy a neosvětlen.

Panák na zahřátí

Pár panáků na zahřátí je možná docela dobrý plán jen v případě, že už nikam dál do chladu nemusíte. Pokud ano, pak se smiřte s obráceným efektem. Alkohol povede k roztažení cév v kůži a ztráty tepla se výrazně zvýší. Bylo také prokázáno, že po alkoholu klesá i teplota tzv. jádra, tedy vnitřních orgánů, a to nejen v chladu. Příčinou je pravděpodobně celkově snížená produkce tepla. Naopak pocit chladu je po požití alkoholu významně snížen a může vést k tomu, že se pak proti chladu tolik aktivně nechráníme. Umrznout po excesu alkoholu je tedy daleko snadnější.

Alkohol jako nežádoucí zdroj energie

Alkohol je jedním z nejvydatnějších zdrojů energie, a to hned po tuku. Na jeden gram tuku připadá energie 38 kJ/g (9 kcal/g), alkohol obsahuje téměř 30 kJ/g (7 kcal/g), cukry a bílkoviny pak jenom kolem 17 kJ/g (4 kcal / g). Pokud chcete opravdu hubnout, mějte na zřeteli i energetický obsah alkoholických nápojů.

Pivo jako „iontový nápoj“

Složení piva se může od značky ke značce lišit, avšak obecně lze říci, že žádné z piv nesplňuje podmínky kladené na adekvátní iontový nápoj ani zdaleka. Jediný minerál, který pivo obsahuje hojněji je draslík, ale ani zde není pivo schopno ztráty tohoto prvku potem kompenzovat (1 l potu obsahuje asi 300 mg draslíku, pivo v témže obsahu maximálně 250 mg). Sodík, který ztrácíme potem nejméně ve trojnásobném množství, obsahuje pivo prakticky zanedbatelně (7-8x méně než draslíku, ztráty sodíku potem jsou ale proti draslíku více než trojnásobné). Trochu na milost bychom mohli vzít pivo již jen jako zdroj cukru, ale zde zas vadí obsah alkoholu, který obecně anabolické pochody brzdí.

Doplňování tekutin (rehydratace) alkoholickými nápoji je také problematické. Pivo, zejména méně silné, je v tomto ohledu výjimkou díky velkému objemu vody. Avšak nápoje s větším obsahem alkoholu vedou k dehydrataci, a to proto, že se po nich objem moči zvyšuje daleko více, než by odpovídalo přijaté tekutině v nich (u vnímavých jedinců se to děje i po silnějším pivu). Je to díky tomu, že alkohol inhibuje uvolňování tzv. antidiuretického hormonu (ADH) a ledviny tak vodu nechávají z těla odcházet snadněji.

Alkohol a svaly

Alkohol významným způsobem narušuje svalový metabolismus. Jednou z nejčastějších příčin chronického poškození svalů je právě nemírné pití. Chronický příjem alkoholu vede ke změněné funkci až 400 různých genů. Dochází ke snížení syntézy bílkovin uvnitř svalových buněk, zvyšuje se tzv. oxidativní stres a snižuje schopnost svalové regenerace. Alkohol vede k nastartování buněčných pochodů směřujících k postupnému zániku svalových buněk a svalové atrofii. Až 40% alkoholiků trpí chronickou alkoholickou myopatií a poškozením svalů i nervů. Zdá se sice, že alespoň zčásti se jedná o procesy vratné, ale spoléhat na to opravdu nelze.

K tomu, abyste si zhoršili svalový metabolismus a snížili schopnost regenerace, nemusíte pít zrovna denně, stačí i jednorázový větší příjem. Pokud to byť i jednorázově opravdu přeženete, pak může hrozit i akutní alkoholická myopatie, která je doprovázena skutečně velkým a nebezpečným rozpadem svalové hmoty (akutní alkoholická myopatie spojená s rabdomyolýzou) a díky vyplavení odpadu z poškozených svalů (myoglobin) může dojít i k poškození ledvin.

Alkohol a srdce

Chronický příjem vyššího množství alkoholu (stačí již asi 4 velké panáky, 4 velká piva nebo 3 dvoudecilitrové sklenice vína denně) je spojen s několikanásobně vyšším rizikem rozvoje postižení srdečního svalu, jehož výkonnost se výrazně snižuje až do obrazu srdečního selhání (alkoholická dilatační kardiomyopatie). U vnímavých jedinců může však být množství alkoholu nutné k vyvolání takového poškození i výrazně nižší. Dokonce i jednorázový velký alkoholový exces je prokazatelně spojen s poškozením srdečního svalu, i když riziko trvalých následků je výrazně menší. Alkoholový exces je spojen i s rizikem jiných srdečních komplikací, zejména s poruchami srdečního rytmu, typicky například může vlivem alkoholu docházet k záchvatům fibrilace síní.

Je pravda, že mírná konzumace alkoholu byla v mnoha studiích spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jednalo se však skutečně o velmi umírněné pijáky. Konzumace větších objemů měla spíše opačný efekt. Umírněným pitím se rozumí v průměru 1 – 2 drinky denně, pro ženy méně nežli pro muže. V těchto mezích alkohol může působit příznivě, například snížením oxidativního stresu či zvýšením hladin příznivě působícího HDL cholesterolu. Naopak vyšší dávky zvyšují hodnoty triglyceridů, aktivují sympatický nervový systém, zvyšují krevní tlak a vedou k další spoustě nežádoucích jevů.

A na závěr

Jinými slovy, pokud se chcete vyhnout trvalým následkům alkoholu, je třeba rozhodně nepít denně. Pokud chcete zhubnout, pak je nutné s alkoholem počítat jako s velkým zdrojem energie. Pokud pak chcete být opravdu výkonní, zapomeňte na bujaré večírky s přáteli. Cena za povyražení může být až příliš vysoká. Pivo jako iontový nápoj má velmi omezený význam a i když po námaze chutná dobře, nejde na ně v tomto směru ani zdaleka spoléhat.

foto © Mikael Damkier | Dreamstime.com