Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Otto Linhart

Výbušná turistika v Brdech

Je až s podivem, že Brdská vrchovina, víc jak sto kilometrů se táhnoucí pruh zeleně, zůstala přírodním unikátem, uvážíme-li, že pahorkatinu z jedné strany ohraničuje hlavní tah z Prahy na Plzeň a z druhé příbramská průmyslová zóna. Navíc se severovýchodní část vrchoviny zvaná Hřebeny táhne až na periferii hlavního města. 
Nespornou zásluhu na přírodní rozmanitosti Brdské vrchoviny mělo vojenské využití středních Brd, největší části vrchoviny. Tak zvaný vojenský újezd Brdy přestal oficiálně existovat od 1. ledna letošního roku. Lokalita vojenského újezdu a přidružených přírodních parků o rozloze 345 km2 se od Nového roku stala nejmladší chráněnou krajinnou oblastí v Republice. Navzdory transformaci většiny prostoru brdského vojenského újezdu v chráněnou krajinnou oblast neodejde vojsko z vrchoviny úplně. Severovýchodní část Středních Brd vytyčená obcemi Chaloupky, Obecnice a Jince zůstává ve vojenské správě jako prostor s novým názvem Posádkové cvičiště Jince. 
Přerod vojenského újezdu v CHKO se neobešel bez komplikací. I poté, co návrh zákona rušící vojenský újezd Brdy prošel parlamentem, visí nad ním opar ekologicko-politické kontroverznosti sahající od komunální až po vrcholnou politiku. Jeden z největších problémů představovala skutečnost, že bývalý vojenský újezd Brdy leží na hranicích Plzeňského a Středočeského kraje. Necháme-li však politiku stranou, pro pěší jde turistiku o dobrou zprávu. 
 

Vojenské újezdy

Vojenské újezdy u nás vznikaly už za První republiky a nejvíce jich se jich objevilo v padesátých letech. Z původních deseti nyní zbyly čtyři: vojenské újezdy Březina a Libavá na Moravě, újezd Boletice v jižních Čechách a újezd Hradiště na Karlovarsku.
Vojenský újezd Brdy, stejně jako ostatní vojenské újezdy, býval populární destinací ilegálních turistů. Krom rizika vysoké pokuty zvyšovalo hladinu adrenalinu nebezpečí v podobě nevybuchlé munice nebo zbloudilé kulky z vojenského cvičení. Největší počet nepovolených návštěvníků, ale netvořili lovci adrenalinu, nýbrž houbaři. Vzhledem k tomu, že veřejnost nemá vstup do vojenských újezdů povolen, se během sezóny stávají tyto prostory houbařským edenem. Pás lesa, kde vojenský újezd začíná a končí, navíc není často nikterak značen a houbař sem může snadno zabloudit. 
 

Riziko výbuchu

Historie vojenského využívání Brdské vrchoviny započala už v roce 1926, a i když vojenské využívání tohoto prostoru přispělo k vývoji ohrožené flory a fauny, zaneslo stovky kilometrů čtverečních municí, jak už bylo výše řečeno, často nevybuchlou. Nově vzniklá CHKO zpřístupňuje šest cílových dopadových ploch různých velikostí. Riziko pro civilisty už podle Ministerstva obrany hrozit nemá. Celá zpřístupněná část prošla pyrotechnickou asanací, která trvala od roku 2012, a během níž byla odstraněna nebezpečná munice z podloží. 
Teprve čas ukáže, jaký vliv bude mít příliv turistů do nové CHKO na vzácné rostlinné a živočišné druhy. Tato otázka dráždila už během letité debaty nad osudem oblasti, protože její výjimkou oproti jiným je velmi dobrá dostupnost z Prahy a Plzně. A nelze říct, že by kus neobvyklé krajiny nelákal k výletu.
 
 

Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.