Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Tereza Hýsková

Chůze po mrtvici

Zasáhne vás jako blesk z čistého nebe a během několika sekund poškodí váš mozek. Cévní mozková příhoda (zkr. CMP, jinak také iktus, mozkový infarkt, lidově mozková mrtvice). Dočasně nebo trvale vás připraví o dovednosti, které považujete za zcela samozřejmé. Mezi ně patří často – minimálně na začátku – schopnost chodit. Mnoho pacientů však dokáže s tímto omezením vytrvale a úspěšně bojovat.

Jak mrtvice ovlivní schopnost chodit

Velká většina mozkových příhod zasáhne motorická centra a v důsledku toho způsobí tzv. parézy (částečná ochrnutí a ztráty hybnosti) nebo plegie (úplné ochrnutí, obrna, naprostá ztráta hybnosti). Je typické, že mrtvice napáchá škody v jedné mozkové hemisféře a způsobí tak částečnou či úplnou nehybnost opačné části těla. Často se tedy stává, že pacient po mozkové příhodě ochrne na levou, nebo pravou část těla, což mu chůzi ztěžuje nebo zcela znemožňuje. 
Další komplikací může být ztráta citlivosti v určitých částech těla. Když se zdravý člověk dotkne chodidlem podlahy, cítí to, zatímco pacient po mrtvici nemusí vůbec cítit, kde v prostoru se jeho noha nachází. Jestliže mrtvice zasáhne tzv. malý mozek, může u pacientů docházet také k poruchám rovnováhy. Dále mohou mít problém s koordinací pohybů, orientací v místě i čase. To všechno představuje pro přirozenou chůzi obrovský handicap.

Uvědomění si vlastního těla

Spolu s ochrnutím, necitlivostí, slabostí a ztrátou rovnováhy, má mnoho pacientů po mrtvici zkreslené vnímání vlastního těla. Nedokážou si uvědomit, že určitá část jejich těla i nadále existuje nebo kde končí… Poškození zrakového nervu například může zmenšit zorné pole člověka tak, že v zrcadle vidí jen polovinu svého těla. Druhá polovina „se objeví“ až po natočení hlavy, ale pacient si v tu chvíli musí (někdy komplikovaně) uvědomit, že musí hlavu otočit, aby na „neviditelnou“ část těla dohlédl. 
Poškození hybných center mozku také často ovlivní svalový tonus. Svalové kontrakce slábnou, nebo se svaly naopak stahují příliš pevně na to, aby umožnily tak jednoduchý pohyb, jakým je pro zdravého člověka krok vpřed…

Učíme se znovu chodit

Když náš mozek funguje správně, vysílá svalům signály k pohybu a jeho uskutečnění. Po mrtvici je tento proces často opačný. Fyzioterapeut pracuje na tom, aby vytvořil podněty, které se odesílají do mozku. Vlastníma rukama rozhýbává svalstvo pacienta v případě, že toho postižený není sám schopen. Informace o pohybu jsou tak opakovaně odesílány do mozku, který si jej časem zapamatuje – „znovu naučí“.
S rehabilitací by měl pacient začít hned, jakmile se jeho stav stabilizuje. K tomu může dojít po několika dnech, ale i týdnech. Obecná doporučení i praxe říkají, že čím dříve je následná terapie zahájena, tím lépe. Aerobní i posilovací cvičení se provádějí nejen s cílem zlepšit pacientův zdravotní stav, ale také ve snaze snížit riziko dalších mozkových příhod. A chůze samotná je významnou preventivní aktivitou.
Ovšem dříve, než začneme o chůzi po mozkové příhodě vůbec uvažovat, musí fyzioterapeut přesně zjistit všechny nedostatky, které by mohly začátek rehabilitace negativně ovlivnit. Postupně by měl s pacientem provádět řadu přípravných cvičení pro posílení svalstva, jež je k chůzi potřeba, a pracovat na tom, aby se pacient cítil sebejistě v prostoru. Samozřejmě vždy záleží na rozsahu a místě poškození, ale bylo by naivní předpokládat, že chůze samotná bude první fází rehabilitace.
Jakmile fyzioterapeut považuje pacienta za schopného chůze, měl by jej seznámit s tím, že akt chůze zahrnuje mnoho izolovaných pohybů a zapojují se do něj desítky svalů. Existuje osm hlavních fází pohybu, které naše tělo uskutečňuje při každém kroku. Součástí procesu, při němž se obnovuje schopnost chodit, by mělo být oddělené osvojování každé této fáze a jejich postupné spojování. Jako by byl pacient začínajícím tanečníkem, který se kousek po kousku učí novou choreografii.

Chůzí proti mrtvici

Pro pacienty po mozkové příhodě je důležité si uvědomit, že cesta k uzdravení může být velmi zdlouhavá a že jejich motorické funkce se nemusí obnovit úplně. Přesto je třeba každý pokrok brát jako velký úspěch. Jakmile se pacient začne cítit při chůzi jistě, může se stát jeho hlavní zbraní v boji proti mrtvici, pilířem aktivního života. O pozitivním vlivu 6000 kroků denně na kardiovaskulární systém jsme již na našem portálu napsali mnoho. Stejně tak je nutné zopakovat nepopulární radu „poraďte se se svým lékařem“. Zvláště pokud jste pacientem po cévní mozkové příhodě, je více než vhodné rehabilitovat pod dohledem lékaře a fyzioterapeuta, který individuálně upraví chodeckou aktivitu dle vašich stávajících možností.

Foto: © Johanna Goodyear | Dreamstime.com


Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.