Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Biologický věk

Možná jste si na tomto portálu vyzkoušeli test umožňující stanovení vašeho přibližného biologického věku. Zde se stručně zmíníme o tom, co si pod tímto pojmem vlastně můžeme představit. Biologický věk se obvykle definuje jako průměrný kalendářní věk, jemuž odpovídá biologický nebo funkční stav organismu zkoumané osoby. V určitém ohledu o člověku biologický věk vypovídá víc než věk kalendářní, rozdíly u padesátiletého člověka mohou skutečně činit podstatně víc než deset let v obou směrech. Uvedená definice sice zní logicky, ale jakožto definice má malý praktický dopad a navíc má spíše intuitivní charakter. Biologickým věkem se ovšem medicína zabývá již několik desetiletí, takže dnes známe mnoho faktorů, které stárnutí organismu urychlují či zpomalují. Stále však chybí všeobecně uznávaná metoda stanovení biologického věku. Poznamenejme ještě, že pro biologický věk se užívají také synonyma reálný věk, funkční věk, v angličtině se s oblibou biological age zkracuje na bioage.

Dva odlišné přístupy

Hlavní problém v metodách stanovení biologického věku spočívá v tom, že někteří autoři hodnotí hlavně faktory ovlivňující očekávanou délku života (life expectancy), zatímco jiní především tzv. vitalitu. Problém prvního přístupu je v tom, že nepřihlíží ke kvalitě života, problém druhého ilustruje příklad pětačtyřicetiletého aktivního sportovce, který pravidelně vítězí ve veteránských tenisových turnajích, ale má silnou rodinnou zátěž výskytu kolorektálního karcinomu (dědeček, otec, bratr) a přitom základ jeho stravování tvoří především maso a uzeniny; a navíc je kuřák. Použijeme-li tedy k hodnocení biologického věku čistě kritérií vycházejících z očekávané délky života, vyjde nám u tohoto modelového muže biologický věk podstatně vyšší, než je jehověk kalendářní, v tomto případě hodně přes 50 let. Přitom o vitalitě daného sportovce asi nelze pochybovat. Dotazníků a testů vycházejících z očekávané délky života je logicky více, jsou často postaveny na tradičně užívaných a dobře propracovaných dotaznících životních pojišťoven. Není to samozřejmě jediný důvod, jde vlastě o návaznost na celý výzkum stárnutí, který zahrnuje tak rozlišné přístupy jako je studium procesu zkracování telomer, hromadění degradačních produktů lipidů či misfoldingu proteinů na jedné straně až po zkoumání stravovacích návyků jedinců starších 90 let na straně druhé.

Lineární parametry

Nejjednodušším přístupem je měření baterie parametrů, o nichž se ví, že se více méně lineárně mění s věkem. Tento přístup názorně ilustrtuje práce autorů z gerontologického pracoviště londýnské King's College (Jackson SH et al., Biological age--what is it and can it be measured? Arch Gerontol Geriatr. 2003;36:103-15.). Autoři konkrétně používají koncentraci prostacyklinu ve fibroblastech, viskozitu buněčné membrány, elektroretinogram, vliv baroreflexu na srdeční frekvenci, koncentraci lymfocytů, denzitu a rychlost leukocytů, sílu stisku ruky, mobilitu svalů krku, vitální kapacitu aj.

Real Age

Dnes asi nejznámější je dotazník pro odhad biologického věku pod názvem "real age" (tedy skutečný věk) vyvinutý dr. Michalem Roizenem v 90. letech minulého století. Michael Roizen, M.D. je známý anesteziolog z Clevelandu, autor mnoha patentů využívaných v anesteziologii, který mnoho let pracoval rovněž pro FDA. Otázkou stárnutí se zabývá již od poloviny 80. let, dnes spolu s poměrně velkým týmem na specializovaném pracovišti Clevelandské kliniky. Jím založený internetový portál realage.com umožňuje každému, aby si svůj biologický věk ověřil.

Německý přístup, vitalita

Často kritizovanou nevýhodou Roizenova přístupu je právě fakt, že málo přihlíží k vitalitě. Tou se naopak mnohem více zabývají práce z oboru pracovního lékařství. Zajímavá je práce Dr. Gabriely Freudové ze Spolkového ústavu pracovního lékařství v Berlíně (Freud G et al. Predictors of the discrepancy between calendar and biological age. Occupational Medicine 2010;60:21–28) ve které autoři zkoumali rozdíly mezi kalendářním a biologickým věkem u několika profesních skupin. Nejvyšší rozdíl byl pozorován u manažerů (průměrný kalendářní věk 49,2 roku, průměrný biologický věk 40,2), menší rozdíl, přibližně 5 let, se našel u učitelek (žen), zatímco u učitelů byl rozdíl jen necelé dva roky. Úřednice, podobně jako učitelky v jeslích, vykazovaly biologický věk lehce nad věkem kalendářním. Práce dr. Freudové, stejně jako velká většina dalších prací ze Spolkové republiky Německo, využívá jak ukazatele vitality, tak hodnotí faktory ovlivňující očekávanou délku života. V Německu platí v oblasti biologického věku za autoritativní publikaci kniha Dagmar Meißner-Pöthigové a Udo Michalaka Vitalität und ärztliche Intervention: Vitalitätsdiagnostik: Grundlagen – Angebote – Konsequenzen. Stuttgart: Hippokrates, 1997) a algoritmy v ní popsané využívá rovněž práce dr. Freudové.

Význam biologického věku

Koncept biologického věku se ukazuje jako mimořádně motivující k změně našeho chování v ohledu zdraví a životního stylu. Je na první pohled až překvapující, jak se biologický věk v tomo liší od informování o předpokládané délce dožití. Lidé zkrátka nechtějí být staří a nemocní, a informace, že zde mohou být místo do 75 až do 85 je z pohledu padesátiletého člověka málo radostná: obě čísla si totiž vyloží jako "stáří – nemoc – smrt". Naproti tomu možnost být mladší je něco, o čem většina lidí od určitého věku výše skutečně sní. Toto platí pro lékaře i jejich pacienty.

Test biologického věku, který zde používáme, rovněž kombinuje oba výše uvedené přístupy, přičemž v zásadě vychází z algoritmů užívaných ve Spolkové republice Německo.

 


Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.