Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Ondřej Dostál

Vliv pohybu na onemocnění žilního systému

Onemocnění žilního systému dolních končetin (DK) je souhrnný název pro postižení jedné nebo více složek žilního systému. Kombinovaná porucha je více než častá, naopak postižení pouze jednoho jediného systému bývá raritní. Systém žil na DK je složen z žil povrchových, hlubokých a ze spojek mezi povrchovým a hlubokým systémem – tzv. perforátory. Pro onemocnění každé ze složek je typická určitá příčina, charakter obtíží, možné komplikace i způsob léčby. Dvě skutečnosti však mají všechna onemocnění společné. První z nich je omezení odtoku odkysličné krve, která obsahuje celou řadou odpadních produktů metabolismu svalů a kůže, směrem k játrům a srdci. Obtíže, které vznikají, jsou tak kombinací nepřiměřené náplně žil (žíly obsahující nadměrné množství krve se rozšiřují), velkého přetlaku krve v žilách (tzv. žilní hypertenze) a nepříznivým působením metabolicky zatížené žilní krve. Druhou společnou věcí je charakter postižení žíly – vždy jde o postižení chlopní (ty ve zdravé žíle umožňují jednosměrný tok krve k srdci) a/nebo rozšíření celé žilní stěny.
Jednoznačně nejpřínosnějším vyšetřením, které lékaři přesně objasní příčinu onemocnění a navede ho ke správné léčbě, je ultrazvukové vyšetření žil DK. Každý pacient s postižením žilního systému DK by měl dříve nebo později toto vyšetření u specialisty absolvovat. Zahájením vhodné léčby je možné předejít komplikacím, které v některých případech mohou vést až k takovému postižení kůže a podkoží (tzv. bércový vřed), který pacienta invalidizuje a v extrémním případě vede i ke ztrátě končetiny. V žilním systému existuje také celá řada odchylek od normálního uspořádání – až u každého pátého pacienta, což ultrasonografické vyšetření odhalí spolehlivě také.
Hluboký žilní systém – hluboké žíly probíhají v hloubce svalů a doprovází tepny (cévy vedoucí okysličenou krev ke tkáním). V oblastech nad bércem jednu tepnu provází jedna žíla, v oblasti bérce jsou zpravidla žíly dvě. Odvádí krev ze svalů a hlubokých tkání. Protéká jimi 90% žilní krve. Příčiny postižení jsou v dvě hlavní. Prodělaná hluboká žilní trombóza (při hojení krevní sraženiny = trombu dojde prakticky vždy k postižení chlopní a zbytky krevních sraženin v žilách navíc zpomalují odtok krve) a nebo vrozená zhoršená funkce chlopní a/nebo žilní stěny. Stav ještě zhoršuje obezita, léčba ženskými pohlavními hormony, těhotenství, kouření, nošení těžkých břemen apod. Nejvýznamnějšími zhoršujícími faktory jsou sedavý způsob života a dlouhodobé stání. Při stání je totiž omezen vliv tzv. svalové pumpy. V průběhu chůze dochází v pravidelných intervalech ke stahům a opětovnému uvolnění všech svalů (od svalů nožní klenby přes lýtkové až stehenní svaly). Práce svalů umožňuje vytlačení krve směrem nahoru. Při sezení, stejně jako ve stoje tato pumpa chybí, navíc jsou žíly v oblasti kolene a kyčle ohnuty o 90°, což odtok dále významně omezuje. Důsledkem omezeného odtoku odkysličené krve jsou otoky DK, pocit těžkých, unavených nohou, noční křeče ve svalech. Krevní buňky z krve přechází z vlásečnic do kůže a vzniká ekzematozní poškození až nakonec bércový vřed. Způsob léčby spočívá v tzv. režimových opatřeních – redukce váhy, co nejvíce pohybu (v podstatě jakýkoli druh sportovní činnosti s výjimkou vysloveně silových sportů) – zlepší funkci svalové pumpy, co nejčastější elevace DK nad horizontálu (například i během spánku) – zlepší žilní návrat. Základem je kompresivní terapie – kompresivní obvazy nebo stahovací punčochy II. kompresní třídy (I. třídu – menší síla komprese - je možné koupit bez lékařského předpisu, jedná se však o pomůcku pomáhající jen v počátečních fázích onemocnění nebo preventivně), jejichž výšku určí lékař podle výše postižení. Punčochy se navlékají ráno, když nejsou končetiny oteklé a svlékají se pokud možno až v době,  kdy je pacient doma a může si podložit DK. Nástavbovou léčbou jsou venotonika – léky zlepšující funkci chlopní, celé žilní stěny a vlásečnic. U části pacientů účinně snižují i závažnost obtíží. Nejideálnější je kombinace všech těchto opatření – tedy zejména pohyb (chůze, rekreační běh, cyklistika, plavání…), kompresivní terapie a event. venotonika. Operační řešení není v tomto případě možné.
Perforátory: jde o spojky spojující povrchové žíly s žilami hlubokými. Systém chlopní je uspořádán tak, že chlopně umožňují jednosměrný tok krve z povrchového systému do hlubokého. V případě postižení chlopní a rozšíření perforátorů (patologický perforátor) proudí krev opačným směrem z hlubokého do povrchového systému. To mívá dva následky – rozšíření povrchových žil a vznik tzv. městků = varixů nebo vznik bércového vředu. Řešení této problematiky je relativně jednoduché a spočívá v přerušení komunikující žil chirurgicky nebo pod ultrazvukovou kontrolou injekčním vpravením speciální sklerotizační látky. Obě metody vedou k uzávěru perforátoru a působí v prevenci nebo léčbě vředu nebo některých varixů. Pohybová aktivita a kompresivní terapie je při tomto postižení jistě přínosná, nicméně pozitivně působí jen nepřímo ovlivněním hlubokých žil.
Povrchové varixy: jde o zbytnění, rozšíření povrchových žil. Důvodem je nejčastěji dědičná predispozice. Zpravidla bývají postiženy dvě hlavní žíly a jejich přítoky. Velká saféna - z vnitřní strany kotníku vedoucí až do třísla, kde je hlavní místo napojení na hlubokou žílu a malá saféna – z bočné strany kotníku přes zadní část lýtka napojující se do hluboké žíly v podkolení. Hlavní příčinou varikozit je postižení chlopní v místě hlavních napojení, příčinou mohou být ale i patologické perforátory. Kromě kosmetického efektu jsou varixy nebezpečné prasknutím při poranění s výrazným krvácením a tím, že v nich může vzniknout zánět s rozvojem krevní sraženiny. Krevní sraženina může přejít přes hlavní komunikaci nebo perforátory do hluboké žíly a tím dát vzniknout hluboké žilní trombóze a plicní embolii. I v nepřítomnosti zánětu mohou být přítomny bolesti v průběhu postižených žil. Ideální léčba spočívá v kompresivní terapii, místního ošetření protizánětlivými a venotonickými mastmi a pohybu. Jsou-li varikozity rozsáhlé a opakuje-li se zánětlivé postižení, jde o jednoznačnou indikaci k chirurgickému řešení v rozsahu dle cévního chirurga.
Závěrem je možno shrnout, že každý pacient s žilním onemocněním by měl být vyšetřen erudovaným lékařem. V některých případech je nezbytný chirurgický zákrok, nicméně na většinu žilních chorob blahodárně působí pohyb a kompresivní terapie.    

 


Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.