Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Aleš Linhart

Je lepší být štíhlým kavárenským povalečem nebo boubelatým sportovcem?

Dnes asi nikdo nepochybuje o tom, že nadváha a obezita se významně podílí na zkrácení průměrní délky života. Stejně jako nedostatek fyzické aktivity, tedy špatná kondice. Přitom se jaksi mlčky předpokládá, že obézní jedinci mají automaticky také nedostatek pohybu. Jenže: jaký vliv na zkrácení délky života má samotná nadváha na jedné straně a sedavý způsob života na straně druhé? Tato otázka je stavěna jako protiklad mezi tzv. „unfit unfat“ – tedy štíhlými bez kondice a tzv. „fit fat“ – tedy obézními s dobrou fyzickou výkonností. Než ale odpovíme na otázku, co je lepší, je třeba říci, že zcela rozhodně nejlepší je být „fit unfat“ – tedy štíhlý a v dobré formě. Shodit přebytečná kila je možné a mělo by to být našim cílem. Ne všichni jsme však schopni se k tomuto cíli přiblížit, a tak i první položená otázka je důležitá. Ale ani kladná odpověď na ni by neměla být důvodem spokojenosti s přítomností fenoménu „OTP“ – tedy „ozdobného tukového prstence“ kolem našeho pupku.

  • S přebytečnými kily stoupá riziko zhoršující se kondice
  • Pro dosažení dobré formy musí obézní a lidé s nadváhou vynaložit daleko větší úsilí a dobu trénování
  • Být obézní, znamená vyšší riziko úmrtí
  • Obézní a lidé s nadváhou, pokud mají skutečně dobrou kondici, mají lepší prognózu, než štíhlí se špatnou kondicí.
  • Jedním z nejsilnějších ukazatelů, které ovlivňují prognózu, je celková fyzická zdatnost

 

Poznatek první: s přebytečnými kily klesá kondice, ale neplatí to pro všechny

Vliv nadváhy a obezity zkoumala řada studií, avšak asi největší soubor, který byl testován objektivním testem na běhátku prezentovala v The American Journal of Cardiology Susan G. Lakoski z texaského Dallasu. Ve studii provedené na Cooper Clinic sledoval tým lékařů celkem 20 239 jedinců. Ukázali, že nejsilnějšími faktory, které určují celkovou fyzickou zdatnost, byly kromě pochopitelných vlastností, jakými jsou věk a pohlaví, právě a pouze body mass index (BMI).
Ačkoli byl tento vztah velmi silný a mezi obézními bylo daleko méně lidí, které bychom mohli označit jako fit, nebyl tento vztah zcela absolutní a i mezi lidmi s nadváhou bylo celkem překvapivé procento fyzicky zdatných jedinců. Dokonce i v kategorii té nejvýraznější obezity s BMI bylo až 40% jedinců stále schopno dobrého fyzického výkonu na běhátku.

 

Poznatek druhý: Štíhlým stačí pro získání kondice méně

Všechno má svoji cenu, a tak se ve výše zmíněné studii ukázalo, že štíhlým stačí pro to, aby měli dobrou výkonnost daleko menší množství fyzické aktivity než obézním. Když totiž vědci rozdělili sledovanou populaci podle BMI a podle celkové týdenní fyzické aktivity, ukázalo se, že štíhlí měli i přes stejné natrénované objemy vždy vyšší dosaženou výkonnost, a to až o třetinu proti kategorii jedinců s nadváhou a až o polovinu proti obézním. Tento vztah platil jak pro muže, tak pro ženy. Jinými slovy, pokud shodíme nebo nenabereme přebytečná kila, bude daleko jednodušší zlepšovat a udržovat dobrou fyzickou zdatnost. Pokud už nějaká kila navíc máme, musíme je pro získání dobré fyzické formy vykoupit daleko větším objemem fyzické aktivity.

Poznatek třetí: Nedeprimujte se – kila navíc s dobrou kondicí neznamenají špatnou prognózu

To, že být fit, když máte kila navíc, má zásadní význam, ukázala jiná práce vědců kolem Cooper Clinic, publikovaná týmem prof. Stevena N. Blaira z University of South Carolina. Na její význam ukazuje i zveřejnění jejích výsledků v prestižním časopise JAMA (Journal of American Medical Association). Na rozdíl od některých negativních sdělení ze studií, kde bylo hodnocení fyzické zdatnosti založeno jen na dotazníku, tým prof. Blaira vyhodnotil osud 2603 jedinců, jejichž zdatnost zkoumal testem na běhátku a sledoval je během dalších 12 let.
Potvrdili, že zejména obezita je spojena s nárůstem rizika úmrtí, a to ať už byla hodnocena pomocí BMI či podle obvodu pasu. Pokud nebyl brán na zřetel ukazatel fyzické kondice, jedinci s BMI nad 35 měli riziko proti neobézním téměř dvojnásobné.

  • Nicméně nejsilnějším ukazatelem, který určoval riziko úmrtí bez ohledu na kouření, výchozí zdravotní stav a BMI byla právě fyzická výkonnost na běhátku.

Pro srovnání, jedinci s nejvyšší fyzickou kondicí, měli ve srovnání s jedinci s kondicí nejnižší jen 31% riziko úmrtí, a to i po korekci všemi uvedenými ukazateli, včetně BMI. Fyzická trénovanost se ukázala i silným ukazatelem rizika kardiovaskulárních onemocnění a mozkových příhod, a to až o 40% ve srovnání s nízkou trénovaností.
Srovnáme-li proti neobézním a dobře zdatným jedincům obézní s BMI 30-35 pak jejich riziko v případě špatné kondice narůstá o více než polovinu a u obézních s BMI nad 35 dokonce více jak trojnásobně. Na druhou stranu, pokud jde o obézní s dobrou kondicí, pak nárůst rizika není významný.

  • Špatná zpráva je, že neobézní se špatnou kondicí mají riziko zvýšené stejně nebo dokonce i více než obézní se špatnou kondicí.

Nakonec se ukazuje, že skutečně riziko zdatných obézních, je výrazně (až o polovinu) nižší, než neobézních se špatnou výkonností. Platí tedy, že je lépe být „fit fat“ než „unfit unfat“.  Avšak jako klíčové se ukazuje, že se nemůžeme spoléhat na vlastí dojmologii – obraz nás samotných je často v našich hlavách zkreslen – dobrá kondice znamená pro každého něco jiného – pro někoho schopnost vylézt alpské vrcholky hezky po svých, pro jiné schopnost dojít si na růžek na jedno. Být fit, znamenalo ve studii prof. Blaira skutečně velmi dobrou fyzickou zdatnost. 

Pro lékaře - reference:

 foto © Corepics Vof | Dreamstime.com


Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.