Chůze naboso

Z tramvaje před vámi vystupuje člověk. Něco na něm nehraje. Pak vám to dojde – nemá boty. Zvyklost, kterou bychom bez mrknutí oka přešli u domorodých kmenů někde v pralese, moderní společnost šokuje. Proč se dobrovolně vzdávat jednoho z výdobytků civilizace, který chrání naše nohy před chladem, zraněním a nejrůznějšími parazity? Přesto dnes není chůze na boso „výsadou chudých“, ale trend, který se rozmáhá čím dál více nejen v přírodě, ale i v městské zástavbě. Názor odborné veřejnosti na jeho přínos nebo škodlivost není ovšem vůbec jednotný.

Bosky a opatrně

Pro anglické „barefooting“ neboli „barefoot walking“ si už čeština našla název „bosování“. Na našem portálu jste se už dočetli mnoho o vhodné obuvi pro chůzi a turistiku. Stále zastáváme názor, že vhodná podpora nožní klenby je to, na co při pravidelné chůzi dbát v první řadě a bosování považujeme spíš za zajímavost a moderní trend, který by portál o chůzi neměl ignorovat.

I skalní příznivci chůze bez bot uznávají, že pro někoho je bosování naprosto nevhodné. Obezřetní by měli být zejména diabetici, pro které je jakékoli zranění chodidla velmi nebezpečné. Spornou skupinu představují děti, u nichž končí vývoj klenby až ve věku okolo sedmi let. Ortopedi horují za kvalitní boty, které zajistí dětským nohám dobrou podporu a stélku. Příznivci a fyzioterapeuti často oponují, že chůze v botách je pro děti nepřirozená, způsobuje zkracování šlach, vybočení palců a jiné deformace. Podle fyzioterapeutů stimuluje chůze naboso nervovou soustavu, akupunkturní body a podporuje krevní oběh. Nedoporučují chodit doma na tvrdé podlaze, ale na nerovném bezpečném povrchu jako tráva či písek.

Prázdniny bez bot

Rozumný člověk by však měl mít na mysli ono staré známé „všeho s mírou“. Asi nikdo si nechce přivodit plísně tím, že drží nohy celé dny v neprodyšných propocených ponožkách či botách, málokdo ale vyběhne jen tak z plezíru do práce neobutý. V Česku si dnes můžete snadno dopřát krátkou a bezpečnou procházku bosky, kterou sobě i svým dětem zpestříte prázdniny. Vyrazte třeba na jednu z bosých stezek.

Podle zahraničního vzoru najdete i v Česku skupiny organizující bosou turistiku. Vznikají také stezky pro bosé nohy – speciální hmatové chodníky určené k chůzi naboso. Vyzkoušíte si na nich chůzi po různých přírodních površích jako písek, jehličí, šišky, oblázky, tráva i štěrk. Pole s těmito materiály se střídají, mívají zpravidla okolo tří metrů, u méně příjemných povrchů pro chodidla jeden metr. Stezky by totiž měly být chodidlům příjemné, aby vyhovovaly svému hlavnímu účelu relaxačního a rekreačního vyžití.

Obutí – neobutí

Další alternativou jsou takzvané bosé boty, jejichž příznivce zahlédneme ve městech stále častěji. Tyto boty nemají zvýšenou patu ani špičku, je v nich široký prostor pro prsty, jsou lehké a vybavené tenkou podrážkou. Ortopedové opět varují, že nijak nepodporují nožní klenbu. Pokud tedy trpíte na ploché nohy, chůze naboso ani v těchto botách pro vás není příliš vhodná. Pokud máte k bosé chůzi jakékoli dotazy, pokusí se vám je zodpovědět náš spolupracovník, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole, prof. Tomáš Trč.