Home | O nás | Kontakty | Přihlášení | Registrace




Karel Melcher

V ráji šumavském

Koncem června 2015 jsem se vypravil na Šumavu a moje sestřenice mi byla zasvěcenou průvodkyní. Je rodačkou ze Stach, kraj svého rodiště miluje. Můj tatínek byl ze Sušice a polohu našeho hlavního města s úsměvem upřesňoval „Praha u Sušice“. V červnu, protože jsou pláně plné květů, už jezdí sezonní „zelené“ autobusy a je ještě málo turistů, ubytovali jsme se na Kvildě. Odtud nás sousedé dovezli autem na Horskou Kvildu, není tam dobré autobusové spojení.
Všední den, pošmourno, v restauraci místního hotelu útulno a nádherné prostředí, fotoaparát nezahálel a čaj s rumem chutnal. Jsme přímo v dějišti románu Karla Klostermanna „V ráji šumavském“. Usedlost, kde žil spisovatelův otec Josef Klostermann zvaný Rankl Sepp, vysoký statný a silný muž, je přímo naproti hotelu přes silnici. Zahradu kolem domu zdobí dřevěné sochy. Potom kolem hotelu dolů ke zlatonosnému Hamerskému potoku. Na protější straně je kaplička a pomník zdejšího významného rodu Honesů. Cesta podél Hamerského potoka na Antýgl je prostě kouzelná, a to i mírnému dešti navzdory. Antýgl, původně královácký dvorec – jeho hrdé a krásné heslo „Nikomu pánem ani kmánem, to jest králováckým právem“ je ve štítu budovy. A proč Antýgl? Byla zde kdysi sklářská huť, chudá, měla jenom jeden tyglík. A z němčiny je dnešní název.
Dále po červené na Čeňkovu pilu. Cesta je dost frekventovaná a poházené odpadky smutně svědčí o nekulturnosti některých návštěvníků. Říčka Vydra je ale krásná a divoká. Kamenné obří hrnce v řečišti vznikly díky kamínkům rotujícím proudem vody, které vybrousily do kamenů důlky.
Mineme nový Klostermannův most a navštívíme Turnerovu chatu. Kdysi jsem si tady jako chlapec s rodiči a příbuznými objednal pstruha. Pan vrchní mne nechal v sádce rybu vybrat, odnesl do kuchyně. Ryba byla skvělá. Dnes to nejde, ani by to při vysoké návštěvnosti nestihli. Specialitou je tedy šumavská hříbková polévka. Mají jednoho spolehlivého dodavatele a ročně spotřebují 3 pytle sušených hřibů. Jedna „živá“ atrakce však na návštěvníky chaty čeká – Vydrýsek ve výběhu. Mládě, které si paní prodávající upomínkové předměty bere po práci domů jako domácího mazlíčka.
Pokračujeme na Čeňkovu pilu. Elektrárnu, zdejší penzion, vodní náhon a Smetanovy smrky zná asi každý turista. Málokdo ale asi zajde ještě o kus dále, k výhledu na soutok Vydry. Přitéká zleva, naproti Křemelná a vpravo už odtéká Otava. Místo není výrazně označené a i pro sestřenku bylo velkým překvapením.
Autobusem se vracíme na Kvildu. Objíždí to přes Srní, imponují pohledy dolů, kudy jsme šli, příjemně a stále z kopce. Nezbytné jsou ale dobré botasky a lepší pončo-pláštěnka než deštník, nejlépe obojí. Nejdeštivější místo v republice Březník odtud není zase tak daleko. Prožili jsme krásný den, skutečně „V ráji šumavském“. 


Reklama


'Chůze'**'chuze' 'Zdraví'**'zdravi' 'Péče o nohy'**'pece-o-nohy' 'Redukce váhy'**'redukce-vahy' 'Výživa'**'vyziva' 'Životní styl'**'zivotni-styl' 'Vybavení'**'vybaveni'), 'Turistika'**'turistika'

Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.